Ruské pokusy o kybernetické útoky jsou podle 65 % lidí reálnou hrozbou pro občany České republiky. Nejčastěji se Češi obávají o svoje peníze, zneužití bankovní karty nebo elektronického bankovnictví hackerem se bojí tři čtvrtiny dotázaných. Přesto ale 71 % Čechů zatím nezměnilo přístup k zabezpečení svého počítače, mobilního telefonu či dalších zařízení. Podle expertů ze společnosti WIA je nejdůležitější udělat si revizi hesel a nepoužívat stejné heslo na více místech.
Zhruba šestina lidí si kvůli zvýšenému riziku kybernetického útoku začala dávat větší pozor na podvodné e-maily. Jenom 5 % dotázaných si změnilo hesla k účtům a e-mailovým schránkám nebo začalo používat správce hesel. Vyplývá to z průzkumu telekomunikační společnosti WIA. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Výrazný nárůst ruských kybernetických útoků zaznamenali odborníci, firmy i občané zejména během dnů ihned po začátku invaze na Ukrajinu.
„Jedná se zejména o rozesílání podvodných e-mailů s cílem vylákat od lidí jejich osobní údaje. Více rozšířený byl během posledních týdnů také takzvaný malware s původem v Rusku. Jde o programy, které narušují funkce zařízení nebo v něm potají provádějí činnost, o které uživatel vůbec neví,“ vysvětluje Filip Malina, CEO společnosti WIA poskytující kybernetické zabezpečení pro domácnosti i firmy. Ruské pokusy o kybernetické útoky vnímají nejčastěji lidé ve velkých městech. Za reálné riziko je považuje 79 % obyvatel Prahy a 60 % obyvatel zbytku Čech, na Moravě je to 67 %. Nejvíce se lidé obávají o to, že by při kybernetickém útoku mohli přijít o peníze. Přes 75 % lidí by se v případě ohrožení hackerem bálo zneužití bankovní karty či elektronického bankovnictví. Zneužití svých osobních údajů považuje za riziko 57 % Čechů. Skoro třetina lidí se obává také narušení soukromí, tedy úniku fotografií, videí nebo soukromé korespondence, případně dokonce sledování okolí přes webkameru.
Ačkoli si Češi uvědomují zvýšené riziko kybernetických útoků, většinou zatím nic nedělají k tomu, aby jim předcházeli. Třetina lidí o změně zabezpečení svého počítače a dalších zařízení uvažuje, 38 % dotázaných však svůj přístup k ochraně před hackerskými útoky měnit nehodlá.
„Pokud se chceme vyhnout ohrožení, měli bychom si především udělat pořádek ve svých heslech. Nikdy bychom neměli stejné heslo používat na více místech, aby v případě jeho prolomení nedošlo k ohrožení více účtů. Hesla bychom měli také pravidelně měnit. Kdo to v poslední době nedělal, měl by si nyní hesla aktualizovat a nastavit si upozornění zase za rok. Případně je možné využít správce hesel. Ten za vás vytvoří složitá náhodná hesla, která si přitom nebudete muset pamatovat,“ radí Malina.
Zatím si ale změnilo hesla nebo začalo používat správce hesel jen 5 % lidí. Stejně tak pouze 5 % dotázaných začalo používat dvoufázové ověření. To odborníci důrazně doporučují, protože se díky němu nikdo nemůže přihlásit k účtům z nového zařízení, aniž by to jejich vlastník schválil v mobilním telefonu. Operační systém si podle průzkumu aktualizovala jen necelá 4 % lidí. Méně než 10 % dotázaných si nainstalovalo na svých zařízeních antivirový program nebo si ověřili jeho aktualizaci.
Ještě větší pozor by si měly dávat firmy, které mohou při kybernetickém útoku přijít o citlivá data. Měly by proto kromě hesel a antivirových programů používat i firewall a VPN, šifrovat pevné disky a průběžně monitorovat síť. „Firmy by ale měly zejména mít kontrolu nad tím, aby k údajům měli přístup jen ti zaměstnanci, u kterých je to nezbytné. Zároveň by měly společnosti hlídat, jak mají pracovníci svoje zařízení chráněná. Není například vhodné nutit zaměstnance k pravidelným obměnám hesel – lidé si je pak píšou na papírky nebo dokonce přímo na zařízení. Lepší je připravit lidem směrnici k tomu, jak vypadá dobré heslo, a provádět k technikám kybernetické bezpečnosti pravidelná školení,“ uzavírá Malina.
