Resident Evil 4, který poprvé vyšel před více než 20 lety, byl v mnoha ohledech revoluční. Tvůrci se z amerického Raccoon City přesunuli na španělský venkov, ale hlavně představili několik nových herních prvků i změnu v tempu hry, která byla mnohem akčnější, přestože si zachovávala i čistě hororové pasáže. Možná právě díky tomu získala tak skvělé ohlasy u běžných hráčů, ale i herních kritiků. Údělem remaků takovýchto herních skvostů je pak vylepšit hru nejen po audiovizuální stránce, ale také v ideálním případě vylepšit samotnou hratelnost, což se ne vždy vydaří. To ale naštěstí není případ remaku Resident Evil 4.
Španělský venkov odpudivější než kdy dřív
Píše se rok 2005, kdy vyšla na PlayStation 2 hra Resident Evil 4, port z konzole GameCube. Hra byla pochopitelně dostupná i v České republice, a to dokonce v rámci limitované edice s tématickým ovladačem v podobě motorové pily, který mám stále doma. Hned v prvních minutách hraní letos vydaného remaku jsem se tak okamžitě ocitl na dobře známém místě, konkrétně na španělském venkovu, kam byl vyslán Leon S. Kennedy (agent americké vlády) na záchrannou misi. Jeho úkolem je najít a přivést zpět unesenou dívku s přezdívkou „Baby Eagle“, samotnou dceru amerického prezidenta.
Po krátkém úvodu je otázkou krátké chvíle, než se Leon setká se svým prvním protivníkem, který mu usiluje o život a rozjíždí se hororová akční jízda. Resident Evil 4 je stále hrou, u které se snadno zapomenete na čas a rozhodně se do jejího hraní nemusíte dvakrát přemlouvat, protože má stále skvělé tempo a u obrazovky vás udrží s ovladačem ruce velmi dlouho.
Co je při spuštění remaku hned na první pohled patrné, jsou změny v prostředí, které je pochopitelně mnohem detailnější, což je zejména pro hororovou hru pouze dobře. Nevábně vypadající příbytky obyvatel, kde se na zemi válí různé harampádí spolu se zbytky vyvržených zvířecích těl, barvy prostředí laděné do ponurých šedých a hnědých odstínů a pouze malá hrstka nábojů v zásobníku relativně slabé pistole, to vše umí vytvořit správně napjatou a strašidelnou atmosféru. Celkově je hra hororovější a zároveň je hned od začátku patrné, že ve hře byly umně přidány některé nové místnosti i celé lokace, které zážitek vylepšují. Přesto tempo hry zůstává stejné jako u originálu, respektive stejně dobře nastavené.
Kromě úprav prostředí však také došlo ke změně možností samotného hrdiny, který nově umí například střílet za chůze, což dříve nešlo, a tak bylo během soubojů nutné trochu více taktizovat, neboť jste nemohli například pomalu ustupovat před nepřáteli se zbraní v ruce a zároveň je likvidovat. Přepracován byl částečně také arzenál, který obsahuje všemožné typy zbraní včetně raketometu, několika druhů brokovnic, samopalu či osvědčené pistole, s níž Leon začíná. Arzenál zbraní a jejich možnosti je pak úzce svázán s tajemným prodavačem, kterého budete v průběhu hry potkávat na různých místech a na jeho přítomnost upozorní i speciální modrofialová pochodeň. Ačkoliv je patrné, že jej u nové hry nadaboval někdo jiný, stále nešetří různými hláškami a tipy pro přežití. Kromě toho po celé hře rozesel modré nástěnky, které vás upozorní na přítomnost nějaké výzvy v okolí. Tou je třeba sestřílení všech medailonů, vyhubení krys nebo vyhledání speciálního nepřítele, který je obvykle mnohem silnější než jeho řadoví kolegové.
Příběh osvěží vedlejší postavy i nezapomenutelní bossové
Pátrání po unesené dceři amerického prezidenta doprovází setkání s různými postavami, konkrétně se jedná například o Adu známou již z předešlých dílů, případně zcela nového Luise. Tyto (a další) postavy pak mají pochopitelně své vlastní zájmy, kvůli kterým jsou na stejném místě, jako je Leon, a tak se v průběhu hraní setkáte i s několika zajímavými překvapeními a zvraty, která však vychází z původní hry. Tedy ti, kteří hru již hráli (překvapivě), šokování znovu nebudou. Jednotlivé postavy každopádně dostaly větší hloubku, což je patrné právě u dcery prezidenta, Ashley, která pro Leona již není pouhá přítěž, ale v některých situacích mu dokáže pomoct a během hraní děj občas komentuje.
Kruciálním prvkem jsou pak samotní bossové, kterých je ve hře přehršel, i když oproti originálu k drobným úpravám došlo. Celkově je však soubojů s menšími či většími bossy více, což je jednoznačně pozitivní. Pokud hru hrajete poprvé, mnohdy vás dokážou i pořádně zaskočit. Často během hraní uslyšíte také zvuky nepřátel někde v dáli, a tak doporučuji používat sluchátka, neboť nabízí Resident Evil 4 podporu 3D zvuku, což vám může během hraní pomoct odhalit nepřátele dříve a zároveň se více ponoříte do dění.
Po vizuální stránce se pak můžete těšit na špičkové nasvícení, krásně detailní textury, a to i zdánlivě nepodstatných prvků, či příkladnou plynulost. Během hraní se mi pouze jednou stalo, že vypadl zvuk a hru jsem musel restartovat, jinak jsem se však s žádným problémem nesetkal. Stejně tak si můžete zvolit, zda budete preferovat vyšší snímkovací frekvenci, či vyšší rozlišení. Osobně jsem zvolil druhou možnost a kochal se krásným prostředím. Neskutečně významným aspektem hry je také famózní haptická odezva, kdy ucítíte tření mlýnského kamene ve vaší blízkosti či chůzi ve vodě, ale samozřejmě i střelbu či kopnutí do protivníka. Haptika i využití zabudovaného reproduktoru v DualSense dodává hře další rozměr. I proto se domnívám, že si ji nejvíc užijete právě s ovladačem DualSense v ruce, tedy na konzoli PlayStation 5. V současnosti rovněž probíhají práce na VR verzi, která má dorazit formou bezplatného updatu.
Zhodnocení
Remake hry Resident Evil 4 nejenže se ctí „oprášil“ mistrovské dílo, ale zároveň jej vylepšil o celou řadu prvků, z nichž mi kromě vylepšené hratelnosti utkvěla v paměti především krásná audiovizuální stránka či mistrovské využití haptické odezvy. Drobnou kaňkou na kráse je snad jen chybějící alternativní příběh za výše zmíněnou postavu Ady, i ten však bude pravděpodobně rozšířen a později nabídnut formou (zřejmě placeného) DLC. Oblíbený režim Mercenaries pak dorazí zdarma již začátkem dubna. Spolu s remakem Dead Space se jedná o jeden z nejpovedenějších herních remaků, který by neměl chybět v knihovně žádného fanouška hororových her.
Foto: Capcom
