Vítejte u dalšího dílu, kde si představujeme ty nejbizarnější fobie. Dnes se zaměříme na moře, oceány a celkově hluboké vodní plochy. Pokud i ve vás vzbuzuje hluboká voda znepokojivý pocit, kdy začnete být nervózní a musíte se dostat ihned na souš, pak možná trpíte stejnou fobií. Thalasofobie je podle verywellmind.com definována jako intenzivní strach z hlubokých vodních ploch. Nejedná se tedy přímo o strach z vody, ale z neznáma, které může v hlubinách číhat. Případně se také může jednat o strach z utopení.
Jaké jsou příčiny vzniku thalasofobie?
Vznik této fobie může mít celkem mnoho ovlivňujících faktorů, které se mohou táhnout až do dětství, kdy rodiče nechtěli, aby jejich děti plavaly daleko od břehu. Mohli je tak zastrašovat tím, že ve vodě plave něco nebezpečného. Rozvoj fobie také může následovat po negativním zážitku, jako je setkání se žralokem, případně leknutí se jiného mořského živočicha. Dalším důvodem je zážitek spojený s topením, ať už samotné osoby nebo někoho blízkého.
Jak se fobie projevuje?
Lidé trpící touto fobií mají neustálý strach, že se ocitnou v hluboké vodě, proto se vyhýbají místům, kde by se s ní mohli střetnout. To zahrnuje kromě návštěvy pláže i plavby lodí. Pokud se člověk následně ocitne v hluboké vodě, typicky se u něj projeví příznaky jako jsou pocení, nevolnost, točení hlavy a rychlé dýchání. Následně se objeví pocity úzkosti spojené s blížícím se koncem a potřebou okamžitého útěku.
Osoba trpící silnou thalasofobií pak může podle verywellhealth.com zažívat tyto pocity, aniž by se do vody dostala – stačí jen projíždět okolo oceánu či jiných velkých vodních ploch. Stejně tak se fobie může projevit při prolétání nad oceánem.
Fobie začne být nebezpečná v okamžiku, kdy člověk dostane panický záchvat přímo ve vodě, kde se nachází sám. Při panické atace může totiž dojít u nejhorších scénářů i k utonutí, jelikož se lidé snaží za každou cenu dostat na břeh, a přitom zažívají strach z toho, co se pod nimi nachází. To vede k velkému vysílení, které může skončit utopením.
Jak se vyléčit?
Nejdříve je zapotřebí navštívit svého lékaře, který může diagnostikovat thalasofobii i její závažnost. Ačkoliv se může zdát, že tato fobie nemusí úplně ovlivňovat dennodenní život, není tomu tak. Pokud taková osoba bydlí u vody, může fobie vést k tomu, že se začne uzavírat doma a stranit se lidí. Samota a odstřižení od známých pak vede k depresím.
Léčba fobií je ve většině případů velmi úspěšná. Nejčastěji jsou využívány nejrůznější druhy terapií, většinou pak expoziční a kognitivně-behaviorální. U těchto terapií se postupně pacient učí vyrovnávat s pocitem úzkosti při jednotlivých situacích. V případě velkého strachu s panickými atakami je možné nasadit i léky, které působí proti úzkostem a jsou zklidňující.
