„RoboVčela“ dokáže létat ve vzduchu i plavat pod vodní hladinou

„RoboVčela“ dokáže létat ve vzduchu i plavat pod vodní hladinou
  • Nový robot z Harvardu umí plavat pod vodou i létat ve vzduchu a umí se navíc mezi těmito prostředími plynule přecházet
  • Pro vytvoření RoboBee bylo nutné vyzkoumat přesnou frekvenci kmitání křídel a zajistit dostatek síly, aby mohl robot lehčí než mince prorazit vodní hladinu
  • V budoucnu by mohly podobné stroje sloužit pro průzkum při záchranných misích

Nové vynálezy a prototypy zajímavých projektů se objevují skoro každý den a nemalé množství z nich má svůj domov na půdě známé americké univerzity Harvard. A právě odsud pochází v loňském roce představený robot RoboBee, který využívá statickou elektřinu pro přichycení k různým materiálům.

Tato „robotická včela“ však ještě neřekla své poslední slovo, když se letos naučila už i létat. Na tom by nebylo nic zvláštního, přeci jen existuje nespočet různých dronů, které jsou na prodej už pár let. RoboBee však nevládne jen vzduchu, ona se totiž dokáže pohybovat i pod vodní hladinou a opět z ní vyletět do vzduchu!

To pro ni ovšem není nijak zvlášť snadný úkol. Robot je totiž pouze dva centimetry vysoký a jeho hmotnost tvoří pouze zlomek váhy obyčejné jednokoruny. Pro tak malý stroj je plavání ve vodě jako plavání v melase a prolomení vodní hladiny je jako proletět cihlovou zdí. Právě těmito překážkami se museli zabývat výzkumní pracovníci v Harvardském institutu Wyss a technické školy Johna A. Paulsona.

RoboBee

Nejdříve museli zjistit ideální rychlost, jakou má robot mávat křídly jak ve vzduchu, tak ve vodě. S využitím teoretického modelování a experimentálních dat se tak ustálili na 220 až 300 hertzích pro vzdušný let, zatímco ve vodě postačí 9 až 13 hertzů. Druhou překážkou při realizaci tohoto úžasného vynálezu bylo prolomení vodní hladiny, za jejímž účelem byl vyvinut speciální dvoufázový systém. Jak funguje?

Nejprve si robot nabere při vyplavání na hladinu vodu do své vztlakové komory. Elektrolytická deska v komoře přemění vodu na oxyhydrogen, který dodá křídlům robota potřebný vztlak, jenž mu umožní prolomit hladinu. Malá jiskra v komoře poté zažehne hořlavý oxyhydrogen, čímž z něj udělá palivo, které dá „RoboVčele“ dostatek energie na vymrštění z vody do vzduchu.

RoboBee dron robot

V budoucnosti mají být mikroboti podobného ražení využíváni kupříkladu pro pátrací mise, kdy budou vysláni na průzkum před zásahem větších záchranných strojů. Tým stojící za RoboBee přitom doufá, že jejich práce na výzkumu vztahu hmotnosti a povrchového napětí inspiruje v budoucnu další badatele k vytvoření vlastních multifunkčních mikrobotů, kteří budou moci vykonávat úkoly v různých prostředích a na různých terénech. Uvidíme tedy, zda se „RoboVčela“ popíchnutím k novým inovacím, nebo se na ní za pár týdnů zapomene.

Zdroje: bostonglobe.com, wyss.harvard.edu, engadget.com, newatlas.com

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze