Vědecké výzkumy se už nezaměřují pouze na hledání exoplanet, ale snaží se také přijít na to, jaké podmínky na nich panují – jinými slovy, zda na nich může být prostředí příznivé pro život. Jeho základním předpokladem je voda – a právě na její hledání se zaměřil projekt v National Radio Astronomy Observatory. Astronomové pomocí soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zkoumají masivní galaxii, která se zformovala v raném vesmíru a nazývá se SPT0311-58. Je od Země vzdálena 12,88 miliardy světelných let, ale i přesto vědci odhalili stopy vody a oxidu uhelnatého. Vzhledem k tomu, že tyto dvě sloučeniny byly zjištěny v hojném množství, se vědci se domnívají, že molekulární vesmír byl naplněn těmito prvky krátce poté, co molekuly vznikly ve hvězdách. Výzkum představuje dosud nejpodrobnější studii obsahu molekulárního plynu v galaxiích z raného vesmíru.
Objev rovněž představuje nejvzdálenější detekci vody v galaxii, v níž se tvoří hvězdy. SPT0311-58 se skládá ze dvou galaxií, které byly objeveny v roce 2017 a obě patří do epochy reionizace. Tato epocha nastala v době, kdy byl vesmír starý pouhých 780 milionů let, což je asi pět procent jeho současného stáří. V této době se rodily první hvězdy a galaxie.
K objevu molekul vody a oxidu uhelnatého vědci využili přístroj ALMA a zaměřili se na větší z obou galaxií. Kyslík a uhlík jsou prvky první generace a v molekulární formě oxidu uhelnatého a vody jsou nezbytné pro život, jak ho známe.
Možnost studovat galaxie z raného vesmíru je důležitá, protože vědcům umožňuje dozvědět se více o tom, jak se vesmír rodil, rostl a vyvíjel. Galaxie z raného vesmíru vytvářejí hvězdy tisíckrát rychleji než hvězdy v Mléčné dráze. Vědci se studiem galaxie SPT0311-58 a dalších galaxií z raného vesmíru ještě zdaleka neskončili. Jednou ze zásadních otázek, na kterou se vědci snaží odpovědět, je, jak mohly galaxie v raném vesmíru tak rychle nashromáždit tolik prachu a plynu. To bude předmětem dalšího výzkumu.
