Po dokončení životní pouti čeká hvězdy transformace, která se odvíjí od jejich velikosti. Hvězdy velikosti našeho Slunce zvětší svůj objem, čímž vznikne červený obr a následně bílý trpaslík. Zajímavější je však situace u hmotnějších hvězd, po jejichž zániku dojde ke kolapsu jádra, následné explozi supernovy a vzniku neutronové hvězdy nebo černé díry. Mezinárodní skupina vědců na UNSW Sydney však tuto posloupnost rozšířila o nový druh, který nazvala magneto-rotační hypernovou. Podmínky pro vznik takovéto hvězdy panoval jen zhruba miliardu let po velkém třesku.
Hvězda je známá pod označením SMSS J200322.54-114203.3 a obsahuje více prvků, jako je zinek, uran, europium a potenciálně i zlato, než jiné hvězdy stejného stáří. Vědci tvrdí, že splynutí neutronových hvězd, které je uznávaným zdrojem materiálu potřebného ke vzniku těchto typů kovů, nestačí k vysvětlení přítomnosti těchto prvků. Astronomové vypočítali, že pouze násilný kolaps velmi rané hvězdy umocněný rychlou rotací a přítomností silného magnetického pole by mohl vysvětlit dodatečné množství potřebných neutronů. Podle vědců se tak otevírá prostor k novým teoretickým pracím týkajícím se vývoje hvězd a také se po ověření podaří zasadit další kamínek do mozaiky vývoje vesmíru a Mléčné dráhy.
