Vědci zkonstruovali malé robotické rybky, které jsou naprogramované tak, aby na sebe dokázaly navázat mikroplasty z moří a oceánů. Mikroplasty jsou malé plastové částice, které se oddělují od větších plastových věcí, které používáme každý den. Podle theguardian.com jsou jedním z největších ekologických problémů 21. století, protože je velmi těžké je nalézt a odstranit. Mohou se dostat do pitné vody nebo potravin, a tím poškodit životní prostředí a zdraví lidí i zvířat.
„Je velmi důležité vyvinout robota, který by sbíral a vzorkoval škodlivé mikroplasty z vodního prostředí,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie a výzkumník Institutu výzkumu polymerů Sečuánské univerzity Yuyan Wang. Vědci ze Sečuánské univerzity objevili inovativní řešení pro sledování znečišťujících látek ve vodě. Navrhli malou robotickou rybičku s vlastním pohonem, která zachytí volně plovoucí mikroplasty. Navíc je vyrobena z takového materiálu, který se dokáže sám opravit, pokud by se třeba pořezal. Rybička je dlouhá pouhých 13 mm a díky světelnému laserovému systému v jejím ocasu uplave až 30 milimetrů za sekundu.
“It is of great significance to develop a robot to accurately collect and sample detrimental microplastic pollutants from the aquatic environment,” said Yuyan Wang, a researcher at the Polymer Research Institute of #Sichuan University and one of the lead authors of the study. pic.twitter.com/tDofckxOwA
— Al Mayadeen English (@MayadeenEnglish) June 23, 2022
Vědci se při konstrukci nechali inspirovat mořem. Konkrétně při výběru materiálu. Použili perleť, což je vnitřní obal lastur škeblí. Tým vědců vytvořil materiál podobný perleti vrstvením různých mikroskopických molekul podle specifického chemického gradientu perleti. Díky tomu jsou rybky pružné a mohou unést až 5 kg závaží. Nejdůležitější je, že bionické rybky mohou adsorbovat volně plovoucí části mikroplastů, protože organická barviva, antibiotika a těžké kovy v mikroplastech mají silné chemické vazby a elektrostatické interakce právě s tímto materiálem.
„Poté, co roboti shromáždí mikroplasty ve vodě, mohou výzkumníci dále analyzovat složení a fyziologickou toxicitu mikroplastů,“ dodal Yuyan Wang. Výzkum je ale zatím v začátcích a bude potřeba dalších studií. Hlavně toho, jak by takové rybičky mohly fungovat v reálném světě. Nyní rybičky umí plavat pouze na hladině, takže je potřeba zapracovat na funkčně složitějších robotických rybách, které budou umět plavat a sbírat mikroplasty i pod hladinou. „Myslím, že nanotechnologie je velkým příslibem pro stopovou adsorpci, sběr a detekci znečišťujících látek, zlepšuje efektivitu zásahů a zároveň snižuje provozní náklady,“ dodává autor studie, která byla zveřejněná v odborném časopise Nano Letters.
