Příběh, který se prvně objevil na serveru The Australian (theaustralian.com.au), je vcelku jednoduchý, což je jeho hlavní kouzlo. Paul Conyngham ze Sydney se dozvěděl, že jeho fena Rosie má rakovinu. Chemoterapie sice zpomalila průběh nemoci, ale nádory se nezmenšily. Poté, co veterináři prohlásili, že pro tuto fenu křížence staffordshirského bullteriéra a šarpeje už nelze nic udělat, Conyngham řekl: „Vzal jsem to na sebe a rozhodl se najít lék.“
K vymýšlení možností léčby využil ChatGPT. Chatbot navrhl jako jednu z možností imunoterapii a nasměroval ho k odborníkům z Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří následně provedli genetickou analýzu Rosieina nádoru. Poté využil ChatGPT a model umělé inteligence AlphaFold od Googlu, který analyzuje struktury bílkovin, aby výsledky lépe pochopil. S pomocí profesora UNSW Palla Thordarsona se pustil do vývoje personalizované mRNA vakcíny přizpůsobené mutacím Rosieina nádoru. Thordarson řekl deníku The Australian, že si myslí, že je to poprvé, co byla taková léčba navržena pro psa.
Několik týdnů po první injekci loni v prosinci majitel uvedl, že se ádory zmenšily a že se feně daří lépe – dokonce v parku honí králíky.
Média se pak předháněla v tom, kdo více oslaví přínos umělé inteligence a novou epochu zdravotnictví. Vše v sobě shrnuje titulek z New York Post: „Technický odborník zachránil svého umírajícího psa tím, že pomocí ChatGPT naprogramoval vlastní vakcínu proti rakovině“.
Neléčil ChatGPT, ale lidé
Skoro všechny příspěvky k tématu, od článků až tiktoková videa, udělaly tu zásadní chybu, že celý příběh zjednodušily tak, že to byl nejpopulárnější chatbot, který léčil. Ale samotná vakcína nebyla vytvořena chatbotem. Léčbu pro Rosie nenavrhl ani nevyvinul ChatGPT, ale lidští vědci. Chatbot sloužil nanejvýš jako výzkumný asistent, který pomáhal Conynghamovi analyzovat odbornou literaturu – což je sice působivé, ale k naznačenému průlomu to má daleko.
The final vaccine construct for Rose was designed by Grok
— Paul S. Conyngham (@paul_conyngham) March 15, 2026
Sporný je přínos dalších nástrojů. AlphaFold podle odborníků nelze využít takovým způsobem, jaký je popsán – může přispět ke vzniku strukturálních hypotéz o proteinech, nejedná se však o hotový systém pro návrh vakcín proti rakovině.
Přínos modelu Grok je ještě mlhavější. Na platformě X Conyngham napsal, že „konečnou konstrukci vakcíny pro Rose navrhl Grok“, není však jasné, co to v praxi znamená ani jaké vstupní údaje byly modelu poskytnuty.
A konečně je zde i otázka vědeckého postupu. I kdyby nádor skutečne zmizel, což se nestalo, je potřeba zajistit, aby byl takovýto postup libovolně opakovatelný, aby se mohl měřit jeho přínos v širším měříku a pak jej statisticky vyhodnotit a zjistit nežádoucí účinky. A i když autor poskytuje řadu dat, k vědecké práci mají hodně daleko.
Jakkoli je příběh Rose a jejího „nastaveného času“ dojemný, slibovaný průlom v medicíně to rozhodně není. Také je dobře, že zcela nezapadl. Zajímavým způsobem totiž ukazuje, jaké jsou schopnosti AI, která dokáže zpřístupnit i složitou vědu běžným lidem a na směrovat je na cestu, která může skončit malým vítězstvím. Rozhodně však (zatím) nikoho nevyléčila.
