Lednice je jediný velký spotřebič v domácnosti, od kterého lidé intuitivně očekávají, že bude studený. Když se proto její boky, zadní část nebo prostor kolem dveří zahřejí, může to působit jako varování. Ve skutečnosti jde ve většině případů o normální součást chlazení.
Teplo na vnější straně samozřejmě samo o sobě nezaručuje, že lednice funguje dokonale. Pokud je však uvnitř správná teplota a spotřebič nevydává neobvyklé zvuky ani nezapáchá, zahřátý plášť obvykle znamená, že chladicí okruh odvádí teplo tam, kam má – mimo prostor s potravinami.
Lednice chlad nevyrábí, pouze přemisťuje teplo
Chladnička funguje na podobném principu jako klimatizace nebo tepelné čerpadlo. Pomocí elektrické energie přesouvá teplo z jednoho místa na jiné. V tomto případě jej odebírá z vnitřního prostoru a vypouští do kuchyně. Americké ministerstvo energetiky proto řadí lednice přímo mezi běžné příklady tepelných čerpadel (viz energy.gov).
V uzavřeném okruhu cirkuluje chladivo. Ve výparníku uvnitř spotřebiče přijímá teplo z uložených potravin a vzduchu. Kompresor jej následně stlačí, čímž vzroste jeho tlak i teplota. Zahřáté chladivo potom zamíří do kondenzátoru, kde odevzdá energii okolnímu vzduchu. Po snížení tlaku se celý proces opakuje.
Na vnější straně lednice se tak neobjevuje pouze teplo, které vytvořil elektromotor kompresoru. Spotřebič zároveň vyzařuje energii odebranou ze svého vnitřku. Proto nemůže otevřená lednice dlouhodobě ochladit místnost. Naopak ji ve výsledku nepatrně zahřeje, protože se k přenesenému teplu přidá také elektrická energie spotřebovaná kompresorem.
Černá mřížka zezadu u některých modelů zmizela
U starších lednic býval kondenzátor dobře viditelný jako černá kovová mřížka na zadní straně. Ta se během provozu zahřívala a předávala teplo okolnímu vzduchu. U mnoha moderních modelů už nic podobného neuvidíte, protože části odvádějící teplo výrobci zabudovali přímo do pláště spotřebiče.
Potrubí může vést podél bočních stěn, které se proto při běhu kompresoru zahřívají. Samsung například přímo uvádí, že jeho lednice používají trubky pro odvod tepla umístěné v obou vnějších stěnách. Teplé boky tak nejsou vedlejším projevem špatné izolace, ale součástí konstrukce chladicího systému (viz samsung.com).
Zahřát se může také prostor mezi dveřmi, jejich rám nebo místo, na které dosedá těsnění. Některé lednice tudy vedou teplé potrubí či využívají topný prvek, aby se na chladném povrchu nesrážela vlhkost. Bez tohoto řešení by se kolem dveří mohly tvořit kapky vody, které by stékaly na podlahu nebo podporovaly vznik plísní.
Nejvíce hřeje po zapnutí a velkém nákupu
Teplota vnějších stěn není stále stejná. Nejvíce se lednice zahřívá tehdy, když musí kompresor dlouho nebo intenzivně pracovat. Typickým příkladem jsou první hodiny po instalaci, během kterých spotřebič ochlazuje celý dosud teplý vnitřní prostor.
Podobná situace nastane po vložení většího množství potravin, zapnutí rychlého chlazení či mrazení nebo při častém otevírání dveří. Studený vzduch unikne a nahradí jej teplý vzduch z místnosti, jehož teplotu musí lednice znovu snížit. Výraznější zahřívání je běžné také v létě, kdy se spotřebič zbavuje tepla do teplejšího okolí a kompresor může pracovat delší dobu (viz lg.com).
Dlouhý běh kompresoru může způsobit i hrnec s ještě teplým jídlem, špatně dovřené dveře nebo poškozené těsnění. Neznamená to automaticky poruchu chladicího okruhu – spotřebič se pouze marně snaží vyrovnat s neustálým přísunem dalšího tepla (viz electrolux.cz).
Lednice potřebuje kolem sebe prostor
Teplo se musí z povrchu spotřebiče dostat do okolního vzduchu. Lednici proto není vhodné natěsnat do prostoru, který neodpovídá instalačním požadavkům výrobce, zakrývat její větrací otvory nebo ji obkládat materiálem bez potřebného odvětrání. Zvlášť důležité je to u vestavných modelů, kde proudění vzduchu zajišťují přesně navržené mezery v nábytku.
Univerzální vzdálenost od stěny neexistuje. Některé moderní lednice lze postavit téměř přímo k nábytku, jiné potřebují několik centimetrů volného prostoru vzadu, po stranách nebo nad horní hranou. Rozhodující je proto návod ke konkrétnímu modelu. Výrobci současně upozorňují, že vnější ventilační otvory nesmějí být zakryté (viz bosch-home.com).
Pokud má lednice vzadu odkrytý kondenzátor, může jeho schopnost odvádět teplo zhoršit silná vrstva prachu. Před čištěním je nutné spotřebič odpojit od elektřiny a postupovat podle návodu. U modelu s kondenzátorem skrytým ve stěnách se uživatel k potrubí nedostane a žádné rozebírání pláště není potřeba.
Kdy už horké stěny normální nejsou?
Nejdůležitější je sledovat nejen vnější plášť, ale také teplotu uvnitř. Pokud jsou potraviny správně chlazené, kompresor se po dosažení nastavené teploty zklidní a na spotřebiči nejsou stopy poškození, teplé boky obvykle nepředstavují problém. Electrolux za běžné považuje zahřívání zadních či bočních stěn a uvádí, že bez viditelných stop ožehu a při správné teplotě uvnitř není důvod k obavám (viz electrolux.cz).
Servis je naopak vhodné řešit, pokud lednice přestává chladit, spouští teplotní alarm, kompresor bez přestávky běží celé dny nebo se objeví zápach spáleniny, kouř, změna barvy povrchu či neobvyklé praskání. Nejprve má smysl zkontrolovat dovření dveří, čistotu těsnění, volné větrací otvory a předepsané odstupy od okolního nábytku.
Teplá vnější stěna tedy většinou není důkazem, že lednice chlad ztrácí. Právě naopak: ukazuje, kudy se teplo odebrané potravinám dostává ven. Dokud zůstává uvnitř chladno, venku musí být alespoň někde tepleji.
