Kingdom Come: Deliverance II
test

Kingdom Come: Deliverance II

Nejlepší česká hra?

Člověk se pomalu bojí otevřít ledničku, aby na něho nevykoukl kovářský syn Jindřich při některém ze svých mnoha dobrodružství. Nicméně vězte, že rozruch okolo uvedení pokračování českého herního hitu je oprávněný. Proč? Na to odpoví následující recenze.

Když jsem před mnoha lety uslyšel vůbec první zmínku o přípravě Kingdom Come: Deliverance, stejně jako mnoho ostatních jsem nevěřil, že z toho vzejde něco kloudného. Hra odehrávající se ve středověku na venkově českého království – a bude to zajímat někoho jiného než studenty historie? A navíc bez magie, draků a jiných nadpřirozených elementů – bude to hrát vůbec někdo? Navzdory tomu všemu byla jednička i přes své dětské nemoci skvělá hra, která byla zároveň zábavná, aniž by se zpronevěřila historické přesnosti.

Kingdom Come: Deliverance II
Kdy by řekl, že obyčejná česká krajina bude něco, čím se budete kochat. Je tak známá, ale bez všech zásahů civilizace tak exotická...

Pokud jste jedničku hráli, je pro vás následující text nejspíše zbytečný, protože dvojka už má vyhrazené místo na vašem disku. Ve zkratce můžeme říci, že tohle je to správné pokračování, které lze označovat pouze adjektivy druhého stupně: je větší, delší, zábavnější, komplexnější atd. Hlavní zásluhu je ale potřeba připsat českému dabingu. Oproti angličtině s titulky z předchozího dílu je to opravdu nádherný posun směrem k lepšímu ponoření se do hry. Čeština je moderní, ale nebojí se být obecná a občas dosti jadrná, vyžaduje-li to situace. U některých vedlejších postav je sice znát, že nejsou herecká vyšší třída, ale to je úplně jedno. Hra je totiž dosti upovídaná a lámání titulků by jí sebralo značné kouzlo.

Nic pro zbrklé povahy

K prvním několika hodinám si klidně připravte mísu popcornu, protože se jedná o sestřih filmů – něco připomene události z prvního dílu, něco začne rozehrávat příběh pokračování, do toho všeho výuka základů hry a také tvorba postavy.

Kingdom Come: Deliverance II
Herní svět je opravdu rozsáhlý, plný zákoutí vyzývajících k prozkoumávní. Naštěstí nechybí možnost rychlého cestování mezi objevenými místy.

Jakmile je tohle všechno za vámi, otevře se před vámi typický herní open-world svět. V něm můžete jet základní příběhovou linku vytyčenou úkoly s červenými písmeny, nebo se pustit do úkolů vedlejších, či se jen tak toulat, pracovat, sbírat houby a bylinky, krást… Cokoli vás napadne – svoboda a množství činností je neuvěřitelná a dobrých pár desítek hodin zabere jen jen jejich prozkoumávání.

KDC 2 rozhodně není krátká hra. První hráči hlásí 50 hodin jen na průchod hlavním příběhem, přidejte k tomu i ty vedlejší a jste rázem na stovce. S tím souvisí i pomalé a rozvážné tempo hry. Něco zabere cestování na nová místa a kochání se krajinou (pak máte k dispozici rychlé cestování). Následuje řada rozhovorů. Jak už bylo řečeno, hra je pěkně upovídaná, ale záleží to na vás. Po dosažení správné odpovědi se úkol ukáže jako splněný, jenže pak zasáhne FOMO efekt (Fear of Missing Out), který vás nutí zkoumat i další větve dialogu. Ty totiž mnohdy skrývají zajímavé podvedlejší úkoly nebo usnadnění toho hlavního.

Kingdom Come: Deliverance II
Dobová řemesla nebo alchymie jsou důležitou součástí hry a lze se nimi docela dobře živit.

Klidně se vám tak může stát, že se natěšeně vydáváte na nový úkol a pak strávíte hodinu pobíháním po vesnici a rozhovory s vesničany. Něco takového nemusí sednout každému, ale naopak pro někoho by mohlo být příjemné odpočinkové tempo to pravé. V této souvislosti stojí za to vyseknout poklonu scénáristům za jejich výkon.

Třeba hned první větší úkol můžete řešit hned dvěma způsoby, ale hra vám okatě naznačuje, že je jich mnohem více. Jakmile začnete řešit jednu příběhovou linii, ta se začne rozpadat na mnoho drobných podúkolů a odboček. Fascinující je, že pokud je v této fázi minete, o nic nepřijde, protože na ně můžete ve hře narazit později jako na samostatně fungující dobrodružství. Celý příběhový strom musí být fantasticky složitá konstrukce, která ale drží pohromadě a při průchodu libovolným směrem vám dává pocit celistvosti.

Hra jako žádná jiná

Podobně by se dalo dlouhé hodiny hovořit i o dalších aspektech hry. Zmínku zaslouží zejména boj na blízko, který rozšiřuje možnosti z jedničky. Je to však něco úplně jiného, než jste zvyklí z ostatních her, kde je obvykle potřeba přesně mířit nebo zběsile rubat do kláves.

A to je teprve začátek. Pak zde máme inventář plný možností, hlavně co se oblékání týče, hra tak nenásilně funguje jako výklad o životním stylu v Čechách na začátku 15 století. K tomu nejrůznější řemesla, alchymie, obchod, společenský systém se všemi svými pravidly a tresty…

To vše je ale pořád skvěle přístupné hráčům, kteří nemají moc zkušeností nebo nestojí o žádné extrémně těžké výzvy. Povyku okolo hry v poslední době nelze uniknout, ale vězte, že v tomto případě je zcela oprávněný.

Hra nejenže skvěle vypadá, ale je i ve výborném technickém stavu.
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze