Vítám vás u dalšího dílu seriálu, kde si vyvracíme zažité mýty, které ale nejsou tak úplně pravda. Dnes se zaměříme na mobilní telefony. Ty jsou s námi už desítky let a neustále se vyvíjejí. Dnešní děti a teenageři už vyrostli s telefony a používají je od základních věcí, jako je volání, až po zjišťování nejrůznějších informací za pomoci umělé inteligence. Dříve se musely informace hledat složitěji – většinou v knihách. Dnes stačí zadat příkaz do telefonu a víme vše hned. Přináší tato pohodlnost ale to, že postupně hloupneme?
Mýtus, že chytré telefony snižují naši inteligenci, se v posledních letech rozšířil hlavně díky obavám z technologií a nostalgii po době, kdy jsme nebyli neustále online. Na sociálních sítích kolují tvrzení, že každé odemknutí mobilu nás dělá „hloupějšími“, že si už nic nepamatujeme a že obrazovky ničí schopnost soustředit se. Realita je ale mnohem složitější a naštěstí mnohem méně dramatická.
Nehloupneme, ale...
Vědecká studie provedená v roce 2021 neprokázala, že by samotné používání smartphonu snižovalo inteligenci. Ta je totiž poměrně stabilní a nekolísá podle toho, kolikrát za den otevřeme aplikaci. Co se ale mění, jsou naše návyky. Telefon je extrémně pohodlný nástroj: najde za nás informace během vteřin, připomene úkoly, naviguje ulicemi měst a pomůže s recepty.
Právě tato pohodlnost může vytvořit dojem, že jsme méně schopní. Ve skutečnosti ale dochází jen k tomu, že mozek přestal investovat energii do věcí, které za nás ochotně řeší technologie. Když máte navigaci, nebudete si pamatovat trasu stejným způsobem jako dřív. Ne proto, že byste zhloupli, ale proto, že už to prostě nepotřebujete.
U dospělých se největší dopad netýká inteligence, ale pozornosti. Časté „mikroodbočky“, kdy kontrolujeme notifikace, mohou narušit soustředění a práci rozkouskovat do kratších úseků. To pak vytváří pocit, že nám to „nemyslí jako dřív“. Je to ale otázka disciplíny a prostředí, nikoli degradace mozku. Když dospělí cíleně omezí notifikace a nastaví si pevné bloky bez telefonu, schopnost koncentrace se opět zlepší. Mozek je nesmírně adaptabilní a reaguje hlavně na to, jak s ním zacházíme.
U dětí je situace citlivější, protože jejich mozek se teprve formuje. Mnoho rodičů se obává, že telefon z dětí dělá hloupější, ale důkazy tomu opět nenasvědčují. Problémem není samotný přístroj, ale jeho nadměrné a nekontrolované používání. Děti, které tráví hodiny u pasivního obsahu, mají tendenci mít kratší pozornost a menší chuť věnovat se jiným aktivitám. A podle sciencefocus.com o to méně pak interagují s reálným světem, což děti nutně pro správný vývoj potřebují.
Není to však degradace inteligence, ale vytlačení jiných podnětů – čtení, sportu, kreativní hry. Scrollování vyvolává u dětí krátkodobé pocity štěstí, a to na základě obsahu. O to těžší je pak pro ně vyvolat pocit štěstí něčím, co tvoří samy, jelikož to trvá déle. Naopak děti, které používají telefon k aktivnímu učení, tvoření nebo komunikaci, často získávají nové dovednosti, které jsme my v jejich věku neměli šanci rozvíjet. Řešením je tedy nastavit jasně daná pravidla, jak dlouho budou vaše děti na telefonu a na co jej budou používat.
Klíčovým faktorem je tedy způsob, jakým telefon používáme. Technologie může být mentální berlička, ale také nástroj rozvoje. Může oslabovat pozornost, ale také rozšiřovat naše znalosti. Může děti pasivně zabavit, nebo naopak motivovat k tvorbě. Mobil sám o sobě inteligenci nesnižuje, je to jen zrcadlo našich návyků a priorit.
