Mandarin Oriental Prague neznáme jen z jedné návštěvy. V hotelu jsme s rodinou bydleli už dříve a několikrát jsme měli možnost vyzkoušet také jeho spa a gastronomii. Tentokrát jsme se proto mohli podívat nejen na samotný pobyt, ale i na to, jak si hotel drží úroveň s odstupem času.
Právě to je u podniku, který letos slaví 20 let od otevření, docela zajímavé. Luxusní hotely mezitím prošly výraznou proměnou a v Praze přibyla nová konkurence, Mandarin Oriental ale stále sází především na prostředí, servis a atmosféru historické Malé Strany.
Poloha: Malá Strana bez největšího ruchu
Hotel stojí v Nebovidské ulici na Malé Straně. Kampa je několik minut pěšky, blízko je Karlův most, Malostranské náměstí i cesta k Pražskému hradu.
Po průchodu hotelovou branou ale turistický ruch rychle mizí. Historické budovy a nádvoří vytvářejí klidné prostředí a právě Malá Strana patří k největším přednostem hotelu. Přímé luxusní konkurence je zde méně než na druhém břehu Vltavy a místní atmosféra a genius loci se napodobují jen obtížně.
Historie začala dávno před hotelem
Mandarin Oriental Prague stojí v areálu někdejšího dominikánského kláštera, jehož nejstarší části sahají do 14. století. S místem je spojen také kostel svaté Máří Magdalény.
Komplex se během staletí měnil a rozšiřoval, takže nejde o jediný historický palác, ale několik staveb z různých období. To je znát i uvnitř hotelu – jednotlivá křídla mají rozdílný charakter a ani pokoje stejné kategorie nemusí mít totožnou dispozici.
Při přestavbě na hotel probíhal rozsáhlý archeologický průzkum. Podle Mandarin Oriental bylo nalezeno více než 350 tisíc historických předmětů a fragmentů. Nejvýrazněji je minulost místa vidět ve spa, které vzniklo v bývalé renesanční kapli. Pod částí prosklené podlahy jsou dodnes viditelné archeologické pozůstatky.
Hotel otevřel v roce 2006 a letos tak slaví 20 let. Dnes nabízí 99 pokojů a apartmá.
Poslední host dne se nemusí představovat
Do hotelu jsme tentokrát dorazili kolem půlnoci po pozdním příletu do Prahy. Byli jsme posledními hosty, kteří se ten den měli ubytovat, takže recepční po našem příchodu rovnou konstatoval, že musím být pan Pečený.
Check-in byl rychlý a recepční nás osobně doprovodil na pokoj. Vysvětlil ovládání světel a klimatizace i systém tří barevných visaček na dveře. Zelená slouží k vyžádání úklidu, žlutá k jeho odmítnutí a červená znamená nerušit.
Welcome amenity zaplnila celý stůl
Na pokoji nás čekalo ovoce, vychlazené šumivé víno Dignitat Organic Brut, makronky, pralinky, další dezerty a velká čokoládová tabulka s motivem Prahy. Nechyběla orchidej, osobní kartička ani typický vějíř Mandarin Oriental.
Při starších pobytech hotel nabízel šampaňské Taittinger, dnes jej nahradilo výrazně běžnější šumivé víno. V kontextu jinak velmi bohatého uvítání jde spíš o drobný krok zpět.
Deluxe Suite nabízí obývací pokoj i ložnici
Námi testovaný Deluxe Suite má samostatnou ložnici a obývací pokoj, takže nabízí podstatně více prostoru a soukromí než běžný hotelový pokoj.
Historický charakter budovy znamená, že jednotlivá apartmá stejné kategorie nemusí být totožná. Lišit se může dispozice, umístění oken i některé architektonické prvky.
Matrace byla velmi pohodlná a hosté si mohou vybírat také z různých typů polštářů. V noci jsme nezaznamenali hluk z ulice ani z chodeb a dalších částí hotelu.
Technika navíc nezůstala v roce 2006. Televizory byly nedávno vyměněny a jsou chytré, na pokoji nechybí novější kávovar Nespresso ani standardně vybavený minibar.
Diptyque ano, walk-in sprcha ne
Koupelna je prostorná a nechybí v ní prémiová kosmetika francouzské značky Diptyque. U našeho Deluxe Suite nám ale chyběla samostatná walk-in sprcha. K dispozici byla pouze vana se sprchou, což u apartmá této kategorie nepovažujeme za ideální.
Právě koupelna je zároveň jedním z míst, kde už lze věk hotelu vnímat více. Není opotřebovaná ani zanedbaná, její celkové pojetí je ale proti nejnovějším luxusním hotelům konzervativnější.
Snídaně a káva od baristy
Snídaně nemusí být automaticky zahrnuta ani v ceně takto drahého pokoje. Samostatně stojí 990 korun na osobu, takže pár zaplatí dalších 1 980 korun za den.
Výhodu mají členové věrnostního programu Mandarin Oriental Fans of M.O. Při přímé rezervaci mohou podle aktuálních podmínek získat další benefity včetně snídaně.
Snídaně kombinuje bufet s pokrmy připravovanými na objednávku. Nechybí pečivo, ovoce a zelenina, sýry, uzeniny ani několik variant uzeného lososa. Z à la carte nabídky mám nejraději vejce Benedict s uzeným lososem.
Kávu připravuje barista jednotlivě na objednávku, což by v této kategorii mělo být standardem. Osobně si zde nejraději dávám flat white z mandlového mléka a kvalita byla při našich návštěvách konzistentně velmi dobrá.
Za 990 korun už očekáváme vysokou kvalitu i bezchybný servis, nikoliv jen velký bufet. Monastiq tato očekávání splňuje.
V létě se snídá ve dvoře kláštera
V teplejších měsících lze sedět na venkovní terase ve dvoře bývalého kláštera. Právě zde se znovu ukazuje síla hotelu. Dobrou kávu nebo vejce nabídne řada konkurentů, klidnou snídani v podobném historickém prostředí už podstatně hůře.
Monastiq: česká kuchyně trochu jinak
Monastiq je také hlavní restaurací hotelu a pracuje se současným pojetím české kuchyně a lokálními surovinami. Předkrmy se při naší návštěvě pohybovaly zhruba mezi 370 a 500 korunami, hlavní chody většinou od 650 do 820 korun. Filet Mignon stál 1 250 korun.
Z předkrmů jsme vyzkoušeli například hovězí tatarák za 410 korun se zmrzlinou z celozrnné hořčice, japonskou majonézou, lesním medem a sušeným žloutkem. Hořčičná zmrzlina zní možná samoúčelně, s masem ale fungovala překvapivě dobře.
Podobně povedený byl fishcake z candáta za 410 korun s fenyklem a bylinkovým velouté. Z hlavních chodů jsme ochutnali jesetera za 820 korun a farmářské kuřecí prso za 700 korun. Filet Mignon za 1 250 korun sázel na jednoduchou úpravu a velmi dobrou kvalitu masa.
Monastiq tak nepůsobí jen jako povinná hotelová restaurace a dává smysl i hostům, kteří v Mandarin Orientalu nebydlí. Ceny tomu ale samozřejmě odpovídají.
Oceňované spa je hlavně o procedurách
Spa se nachází v bývalé renesanční kapli a opakovaně získalo ocenění nejlepšího hotelového spa v Česku v rámci World Spa Awards, naposledy v roce 2024.
Je ale potřeba vědět, co od něj čekat. Nejde o rozsáhlé wellness s bazénem, vířivkou a několika druhy saun. Hlavní smysl zdejšího spa spočívá v procedurách.
Během předchozích návštěv jsme je několikrát vyzkoušeli a jejich úroveň byla pokaždé velmi vysoká. Při posledním pobytu jsme žádnou proceduru neabsolvovali.
Bez ní je ale wellness nabídka omezená. Chybějící bazén považujeme při cenové úrovni hotelu za nevýhodu. Four Seasons nebo Fairmont Golden Prague ve stejné luxusní kategorii širší wellness zázemí nabízejí.
Fitness je slušné a většinou prázdné
Fitness nabízí stroje Technogym a dostatek vybavení pro běžný kardio i silový trénink. Není velké, při našich návštěvách ale bývalo většinou prázdné nebo téměř prázdné, takže se zde cvičí příjemně.
Ve fitness šatnách je také sauna, která představuje jednu z mála klasických wellness možností dostupných bez rezervace procedury.
Housekeeping pracuje s detaily
Pokoj byl při každém návratu perfektně uklizený. Personál věnuje pozornost i detailům – osobní kosmetiku a toaletní potřeby například pečlivě vyskládal na malý ručník místo toho, aby je jen nechal kolem umyvadla.
Turndown si člověk rychle oblíbí
Nechybí ani večerní turndown service, který mám v luxusních hotelech rád. Zatímco je host například na večeři, personál zatáhne závěsy, rozestele postel, připraví pantofle k lůžku a vodu na noční stolek.
Nic z toho není nezbytné, právě podobné detaily ale vytvářejí rozdíl mezi běžným přenocováním a pobytem v hotelu této úrovně.
Po 20 letech už svůj věk nezapře
Hotel je i po 20 letech ve velmi dobré kondici a rozhodně nepůsobí zanedbaně. Zásadnější celkovou rekonstrukcí ale zatím neprošel a některé materiály, ovládací prvky nebo celkové pojetí interiéru už svůj věk nezapřou.
Část techniky se průběžně obnovuje, což dokazují nové chytré televizory nebo kávovary Nespresso. Historický charakter navíc hotelu pomáhá stárnout lépe než běžné budově z roku 2006. Kdo ale hledá nejnovější podobu hotelového luxusu, najde v Praze modernější možnosti.
Téměř 30 tisíc korun za noc je hodně
Deluxe Suite se v běžných termínech prodává za částku blížící se 30 tisícům korun za noc. V této cenové kategorii už není otázkou, zda je hotel dobrý. To musí být samozřejmostí.
Mandarin Oriental vysokou cenu obhajuje především historickým prostředím, polohou na Malé Straně, osobním servisem a atmosférou, kterou nový hotel jen těžko vytvoří.
Na druhé straně vysoká cena zvýrazňuje i slabiny. Snídaně stojí 990 korun, pokud není součástí sazby, bazén chybí a některé části hotelu už svůj věk ukazují.
Právě proto dává smysl využít program Fans of M.O. a při rezervaci sledovat nejen cenu pokoje, ale i zahrnuté benefity.
Verdikt: platíte hlavně za místo, atmosféru a servis
Mandarin Oriental Prague už není nejnovějším luxusním hotelem ve městě. Po 20 letech je skvěle udržovaný, některé části ale svůj věk nezapřou a absence bazénu je proti části konkurence citelná.
Jeho hlavní přednosti leží jinde. Historický areál bývalého kláštera, Malá Strana, velmi klidné prostředí a osobní servis vytvářejí charakter, který se kupuje jen těžko. K tomu přidejme kvalitní spánek, povedenou gastronomii, špičkové spa procedury a pečlivý housekeeping.
Kdo chce nejmodernější design a rozsáhlé wellness, najde v Praze vhodnější hotely. Mandarin Oriental je pro hosta, který si cení historie, klidu a servisu. Jen musí počítat s tím, že za tento genius loci zaplatí opravdu hodně.
Foto: Zdeněk Pečený, fZone.cz
