Magnetická rezonance (MRI) je jedním z nejmocnějších nástrojů moderní medicíny. Díky ní mohou lékaři velice detailně „nahlédnout“ do lidského těla – bez nutnosti operace nebo ozařování. Ale věděli jste, že přístroj, který dnes běžně pomáhá diagnostikovat nádory, vznikl vlastně díky výzkumu jaderné fyziky? A že ve svých útrobách skrývá magnet několikanásobně silnější než ten, který drží vaše poznámky na ledničce?
1. MRI nevysílá škodlivé záření
Na rozdíl od rentgenu nebo CT nepoužívá magnetická rezonance ionizující záření. Místo toho využívá silné magnetické pole a rádiové vlny, aby získala detailní snímky vnitřních struktur těla. Je tak bezpečnější zejména pro častá nebo preventivní vyšetření – a to i v případě, že je nutné vyšetření pomocí magnetické rezonance opakovat.
2. Magnet je silnější než v jaderném urychlovači
Standardní klinické přístroje mají magnet o síle 1,5 až 3 tesla. Pro srovnání – magnetické pole Země je zhruba 50 mikrotesla. Magnet v MRI je tedy přibližně 60 000krát silnější než to, co nás přirozeně obklopuje. Asi už chápete, proč je naprosto nezbytné před začátkem vyšetření odložit všechny předměty a svršky, které by mohly obsahovat kovové částice.
3. První snímek lidského těla vznikl teprve v roce 1977
Ačkoli principy MRI byly známy už dříve, první kompletní snímek lidského těla vznikl teprve v roce 1977. Technologie se od té doby obrovsky posunula – dnešní přístroje umí nejen zachytit strukturu, ale i sledovat funkci orgánů v reálném čase.
4. „Jaderná“ minulost MRI
Původní název metody zněl „nukleární magnetická rezonance“ (NMR), ale protože slovo „nukleární“ děsilo pacienty, bylo z názvu v nemocničním prostředí odstraněno. Přesto se v chemii a fyzice pojem NMR dodnes běžně používá.
5. MRI umí vidět i tok krve – bez kontrastní látky
Díky speciálním sekvencím lze magnetickou rezonancí zobrazit tok krve cévami bez nutnosti podání kontrastní látky. Tzv. MRA (magnetická rezonanční angiografie) se využívá při podezření na výdutě nebo zúžení tepen.
6. Není to „fotka“, ale matematická rekonstrukce
Obraz z MRI není klasická fotografie, ale složitá datová rekonstrukce. Přístroj měří, jak se atomy vodíku v těle chovají v magnetickém poli, a software pak z těchto dat vytvoří 2D nebo 3D obraz.
7. MRI a „hudba“ mozku
Pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) lze sledovat aktivitu mozku v reálném čase – například když člověk slyší hudbu, čte text nebo přemýšlí. Tato metoda se stala nepostradatelnou v neurovědách a výzkumu lidského vědomí.
Jeden z nejdokonalejších diagnostických přístrojů
Magnetická rezonance sice může působit děsivě, ale její schopnosti sahají od diagnostiky až po výzkum lidské psychiky. Pokud je potřeba vyšetření pomocí magnetické rezonance podstoupit, vzpomeňte si na to, že jste v jednom z nejdokonalejších přístrojů, jaké kdy lidstvo vynalezlo. Jde o silnou zbraň pro detekci malých nádorů – dokáže například detekovat i ty menší než 2 milimetry.
A pokud máte rádi čísla, vězte, že instalace jedné magnetické rezonance na pracoviště může vyjít zhruba na 70 milionů korun – cena jednoho vyšetření pro pojišťovnu je přitom „jen“ zhruba 5–8 tisíc korun.
