Antibiotika jako spása na všechny nemoci? A co viry?

Vyvracíme nejčastější mýty
Antibiotika jako spása na všechny nemoci? A co viry?
Fotografie: unsplash.com
  • Antibiotika dokáží v našem těle bojovat pouze proti bakteriím
  • Ty způsobují nemoci jako angínu, černý kašel, salmonelu či břišní tyfus
  • Častým braním antibiotik nebo jejich špatným užíváním může vzniknout antibiotická rezistence

V dnešním díle se zaměříme na léčení za pomoci antibiotik. Dříve je předepisovali lékaři ve větší míře, dnes už jejich nasazení více zvažují. Bez nich bychom jednoznačně umírali na nemoci, které dnes považujeme za běžné. Mají tedy své pozitivní zastoupení v lékařství, to je nesporné. Na druhou stranu mohou ale našemu tělu i ublížit a zdaleka nejsou vhodná pro léčení všeho. Lidé mají pocit, že předepsání antibiotik jim z těla vyžene všechna onemocnění. To ale není pravda. Co jsou vlastně antibiotika zač? S čím dokáží v našem těle bojovat a co je antibiotická rezistence?

Viry nebo bakterie?

Co se týče léčby, je zde rozdíl jasný – antibiotika jsou pro léčbu bakterií a antivirotika jsou určena pro léčbu virů. Stačí si vzpomenout na pandemii koronaviru, kdy nám byla antibiotika k ničemu a u těžkých případů se nasazovala antivirotika. Viry způsobují podle mayoclinic.org běžná nachlazení jako jen rýma, chřipka, covid-19, ale i HIV nebo plané neštovice.

Na co se antibiotika předepisují?

Antibiotika vám může předepsat pouze lékař, volně u nás dostupná nejsou. Tyto léky se předepisují na nemoci, které jsou způsobeny bakteriemi. Na viry nemají žádný vliv a nemohou je zabít. Antibiotika jsou určena podle hopkinsmedicine.org k tomu, aby zabíjela specifické bakterie. Proto je na trhu takové množství těchto léků.

bakterie

Antibiotika by se měla brát jen nutných případech

Nepopiratelným faktem je, že objevení antibiotik zachránilo nespočet životů. Vyléčí nás od těch lehčích nemocí jako jsou angína a spála, ale dokáží nás zbavit závažných nemocí jako tetanus, salmonela, cholera, syfilis, tuberkulóza, břišní tyfus, černý kašel a další. Ne všechna onemocnění bakteriálního původu se ale nutně musí léčit antibiotiky. S těmi lehčími si tělo poradí samo, stejně jako s běžným nachlazením či chřipkou.

Dalším důvodem, proč nebrat tento typ léků jen preventivně, jsou vedlejší účinky. V našem těle jsou miliardy přátelských bakterií, které nám pomáhají udržovat zdraví. Nejvíce jich pak najdeme ve střevech. Antibiotika ale způsobují střevní nerovnováhu, která vede k průjmům. Z toho důvodu se zároveň doporučují nasadit probiotika. Existují samozřejmě i jiné vedlejší účinky, ty jsou ale specifické pro každý lék a jsou jasně uvedeny v příbalovém letáku.

Pozor na antibiotickou rezistenci

Antibiotika se předepisují již delší dobu a dříve byly tyto léky brány jako spása na prakticky jakoukoliv nemoc. Jenže častým braním těchto léků, špatným dávkováním (především nedobrání celé dávky) nebo nasazením preventivně, se může vyvinout antibiotická rezistence. Bakterie se změní a začnou lékům odolávat, což znamená, že nemusí léčba vůbec zabrat a při těžších onemocnění to může ohrozit i náš život.

Pokud dojde k antibiotické rezistenci, je podle my.clevelandclinic.org možné nasadit jiný typ antibiotik, která na nemoc zaberou. Celkově však tento stav snižuje možnost léčby, jelikož může nějaký čas trvat, než lékař najde ten správný typ léků. Antibiotika byste tedy měli brát pouze ve chvíli, kdy vám je předepíše lékař a přesně dle pokynů.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze