Ačkoliv si to málokdo uvědomuje, stav chrupu má zásadní dopad na celkové zdraví. Bakterie spojené s onemocněním dásní mohou zvyšovat riziko srdečních chorob, infekcí dýchacích cest či dokonce Alzheimerovy choroby. Ztráta zubů navíc neovlivňuje jen schopnost jíst a mluvit, ale výrazně zasahuje i do psychosociální pohody. Současná stomatologie však nabízí pouze dočasná a nekompletní řešení. Běžné výplně mají omezenou životnost a dentální implantáty neobsahují nervová zakončení, což často vede k jejich přetěžování či následným zánětům.
Vědci v oblasti regenerativní medicíny proto pracují na vývoji metod, které by mechanické opravy nahradily přirozenou obnovou tkání. Toto jsou hlavní směry výzkumu:
- Samohojicí dentin: Výzkumy zaměřené na proteiny a geny zodpovědné za tvorbu dentinu (zuboviny) ukazují, že by v budoucnu bylo možné stimulovat zub k tomu, aby se po napadení kazem sám zregeneroval. To by eliminovalo potřebu klasického vrtání a plombování.
- Živé výplně: Tým vědců z Washingtonské univerzity (uw.edu) dokázal přimět kmenové buňky k přeměně na ameloblasty (buňky tvořící sklovinu) a odontoblasty (buňky tvořící dentin). Vytvořené zubní organoidy samy vylučují sklovinové proteiny. Ty by mohly v budoucnu sloužit jako biologické výplně nebo ochranné nátěry na prasklé zuby.
- Růst celých zubů v laboratoři: Dlouhodobým cílem je transplantace inženýrsky upravených buněk přímo do úst pacienta, kde by vyrostl kompletně nový zub. Experti z King's College London a Tufts University úspěšně kombinují lidské buňky s buňkami zvířat (myší či prasat) na bioinženýrských lešeních. Výsledkem jsou funkční zubní struktury s vyvíjejícími se kořeny.
Na rozdíl od žraloků nebo slonů nemají lidé schopnost přirozené obměny chrupu v dospělosti. Vědecký pokrok však naznačuje, že biologické náhrady by do budoucna mohly zcela změnit přístup ke stomatologii a nahradit syntetické materiály vlastní, plně funkční živou tkání.
Navzdory poptávce nás ještě dělí několik let od toho, než se u prvního člověka objeví samovolně se vyplňující zubní kazy nebo náhrada zubu vypěstovaná v laboratoři. Než budeme moci začít uvažovat o studiích na lidech, musí se nejprve provést experimenty na primátech. To bude vyžadovat další výzkum, čas a peníze. Navíc, aby bylo možné vložit zuby vypěstované v laboratoři do lidských úst, musí vědci vytvořit vylepšené podmínky pro vývoj zubů.
