Člověk vyskočí z postele, udělá několik kroků a najednou téměř nic nevidí. Instinktivně se chytí stěny nebo nejbližšího kusu nábytku a za několik sekund je všechno zase v pořádku. Přestože může být tento zážitek nepříjemný, občasné krátké zatmění po rychlém postavení zažívají i jinak zdraví lidé.
Nejde přitom o to, že by se oči na chvíli vypnuly. Problém vzniká v krevním oběhu. Když se z lehu nebo sedu rychle postavíme, gravitace přesune část krve směrem do nohou a břicha. K srdci se jí na okamžik vrací méně, a proto může krátce klesnout krevní tlak i množství krve proudící do mozku.
Tělo musí během několika sekund přeladit oběh
Za normálních okolností změnu polohy okamžitě zaznamenají tlaková čidla v cévách, takzvané baroreceptory. Nervový systém následně mírně zrychlí srdeční tep a stáhne cévy, aby krevní tlak udržel. Pokud je reakce o něco pomalejší, mozek a sítnice dostanou na krátkou chvíli méně okysličené krve. Výsledkem může být rozmazané nebo tunelové vidění, černé tečky, hučení v uších, slabost a nejistota v nohách.
Tento rychlý a přechodný jev se označuje jako iniciální ortostatická hypotenze. Pokles tlaku přichází během prvních sekund po postavení a oběh se zpravidla rychle srovná. Typický je zejména u dospívajících a mladých dospělých, objevit se ale může v jakémkoliv věku. Evropská kardiologická společnost jej odlišuje od klasické ortostatické hypotenze, při které pokles tlaku přetrvává déle a příznaky mohou být výraznější (viz academic.oup.com).
Proč se zatmí právě před očima?
Zrakový systém je na omezení průtoku krve velmi citlivý. Při krátkém poklesu tlaku se proto mohou okraje zorného pole začít ztrácet a obraz se postupně zužuje do jakéhosi tunelu. Někdo vidí šedé skvrny, jinému obraz téměř úplně zčerná. Současně se může ztišit okolní zvuk, objevit se pocit horka, nevolnost nebo studený pot.
Pokud se krevní oběh rychle neupraví, může následovat krátká ztráta vědomí neboli synkopa. Samotné několikasekundové zatmění bez omdlení se označuje jako presynkopa – stav těsně před případným kolapsem. Český Národní zdravotnický informační portál uvádí, že ortostatická hypotenze vzniká právě tehdy, když tělo při vstávání nedokáže dostatečně rychle upravit krevní tlak a rozložení krve (viz nzip.cz).
Horko, málo tekutin i některé léky
Krátké zatmění se snáze objeví ráno po probuzení, po dlouhém sezení nebo ležení a při prudkém postavení z podřepu. Pravděpodobnější je také při nedostatku tekutin, v horku, během horečky nebo po průjmu a zvracení. Roli může hrát i delší pobyt na lůžku, větší ztráta krve, alkohol nebo velmi vydatné jídlo.
Ortostatické obtíže mohou zhoršovat některé léky na vysoký krevní tlak, odvodnění, srdeční onemocnění, depresi či problémy s prostatou. Častější bývají rovněž u starších lidí a pacientů s cukrovkou, Parkinsonovou nemocí nebo poruchou autonomního nervového systému. Předepsané léky však není vhodné kvůli závratím svévolně vysazovat – dávkování nebo případnou náhradu má posoudit lékař.
Když se vám zatmí, nepokračujte v chůzi
Ve chvíli, kdy obraz začne tmavnout, je nejbezpečnější se okamžitě posadit nebo si lehnout. Pokračovat poslepu směrem do koupelny či po schodech není dobrý nápad, protože největším bezprostředním rizikem je pád. Pokud je to možné, pomůže vleže zvednout nohy.
Potížím lze částečně předcházet pomalejším vstáváním. Po probuzení je vhodné se nejprve posadit na okraj postele, chvíli počkat a teprve poté se postavit. Před vstáním lze také rozhýbat chodidla a zatnout svaly lýtek a stehen, které pomáhají vytlačit krev z nohou zpět směrem k srdci. Důležitý je přiměřený pitný režim, zvláště během horkých dnů nebo nemoci (viz nhs.uk).
Zvyšovat množství soli bez konzultace není univerzální řešení. Někomu s nízkým tlakem může větší příjem sodíku pomoci, u jiného by však mohl zhoršit vysoký tlak, otoky nebo onemocnění srdce a ledvin.
Kdy už nejde jen o rychlé vstávání?
Jednorázové několikasekundové zatmění po prudkém postavení obvykle není důvodem k panice. Vyšetření je ale vhodné, pokud se potíže opakují často, zhoršují se, trvají déle nebo vedou k pádu či skutečné ztrátě vědomí. Lékař může porovnat krevní tlak vleže a po postavení, zkontrolovat užívané léky a podle okolností doplnit EKG nebo krevní testy.
Rychlejší kontrolu vyžaduje zatmění spojené s bolestí na hrudi, výrazným bušením srdce, dušností, silnou bolestí hlavy, poruchou řeči, ochrnutím nebo přetrvávající poruchou zraku. Varovné je také omdlení při fyzické zátěži nebo bez jakýchkoliv předchozích příznaků. Synkopa může být kromě nízkého tlaku spojena například se srdeční arytmií, krvácením nebo jiným závažnějším problémem (viz nzip.cz).
Krátké zatmění po postavení je tedy většinou jen okamžik, kdy gravitace předběhla regulační systém těla. Pokud se ale z občasné nepříjemnosti stává pravidlo, není dobré naučit se pouze chytat nábytku. Opakované potíže mohou být signálem, že krevní tlak nebo jeho řízení potřebují bližší kontrolu.

