Bušení srdce, bolest břicha a náhlé zarudnutí? Někdy může jít o MCAS

Člověk během několika minut zrudne, rozbuší se mu srdce, začne jej bolet břicho a někdy se přidá kopřivka, průjem nebo pocit na omdlení. Po odeznění záchvatu mohou být běžná vyšetření opět v pořádku. Právě takové epizody mohou připomínat alergickou reakci, i když se pokaždé nepodaří najít jednoho zjevného viníka.

Jednou z možných příčin je syndrom aktivace žírných buněk, známý pod anglickou zkratkou MCAS. Jde však o poměrně složitou diagnózu, která se v posledních letech začala na internetu používat až příliš volně. Bušení srdce, únava nebo zažívací potíže samy o sobě MCAS neznamenají.

Žírné buňky spouštějí v těle poplach

Žírné buňky neboli mastocyty jsou součástí imunitního systému. Sídlí mimo jiné v kůži, dýchacích cestách a sliznici trávicího ústrojí. Při aktivaci uvolňují histamin, tryptázu a další látky, které rozšiřují cévy, zvyšují jejich propustnost a ovlivňují průdušky i trávení. Tento mechanismus pomáhá tělo chránit, například při reakci na alergen. Pokud je ale aktivace nepřiměřená, projevy mohou zasáhnout několik částí těla najednou (viz allergy.org.au).

Přečtěte si také

Plavou vám před očima černé nitky a tečky? Paraziti to většinou nejsou, ale neignorujte je

Na kůži se může objevit náhlé zarudnutí, svědění, kopřivka nebo otok. Trávicí trakt reaguje křečemi, průjmem, nevolností či zvracením. Kardiovaskulární projevy zahrnují pokles tlaku, zrychlený tep, motání hlavy až mdlobu. Přidat se může sípání, dušnost nebo otok v oblasti dýchacích cest. Typická je spíše náhlá epizoda než jeden mírný problém trvající bez přestávky celé měsíce.

Seznam příznaků k diagnóze nestačí

Podle mezinárodně přijímaných kritérií musí být současně splněny tři podmínky. Zaprvé se opakují závažnější akutní epizody s projevy nejméně ve dvou orgánových systémech. Zadruhé je během záchvatu objektivně prokázáno uvolnění mediátorů žírných buněk. Zatřetí potíže ustupují při léčbě zaměřené na tyto mediátory nebo samotné mastocyty (viz leedsth.nhs.uk).

Nejčastěji se sleduje tryptáza v krvi. Nestačí ale pouze zjistit, zda výsledek překročil laboratorní rozmezí. Lékař porovnává hodnotu zachycenou při reakci s klidovou hodnotou konkrétního člověka. Za významný vzestup se obvykle považuje výsledek vyšší než základní hodnota navýšená o 20 procent a další 2 ng/ml.

Načasování odběru je důležité. Vzorek při potížích je ideální odebrat přibližně 30 minut až dvě hodiny od začátku reakce, zatímco srovnávací odběr se provádí v klidu, nejdříve 24 hodin po úplném odeznění příznaků. Náhodně naměřená zvýšená tryptáza sama o sobě MCAS nepotvrzuje a normální klidová hodnota jej bez odběru během záchvatu také automaticky nevyloučí (viz allergy.org.au).

MCAS není totéž co alergie ani mastocytóza

Při klasické alergii imunitní systém reaguje na konkrétní látku, například potravinu, lék nebo hmyzí jed. Aktivace žírných buněk přitom může být součástí alergické reakce, ale ne každá taková reakce znamená MCAS. Lékař proto nejprve pátrá po známém alergenu a dalších vysvětleních.

Odlišná je také mastocytóza, při níž se patologické žírné buňky v těle zmnožují a hromadí. U MCAS nemusí být jejich počet zvýšený; problémem je nepřiměřené uvolňování jejich mediátorů. Vyšetření proto může zahrnout alergologii a klinickou imunologii, při podezření na klonální onemocnění také hematologii (viz prolekare.cz).

Podobně se projevuje řada běžnějších stavů

Zarudnutí může souviset s menopauzou, léky nebo některými hormonálně aktivními nádory. Bušení srdce doprovází arytmie, poruchy štítné žlázy, chudokrevnost, panickou ataku i posturální tachykardický syndrom. Bolest břicha a průjem zase mohou mít původ v infekci, potravinové intoleranci nebo střevním onemocnění. Proto se MCAS považuje za diagnózu, při níž je potřeba jiné možné příčiny pečlivě vyloučit.

Pro lékaře je užitečný přesný záznam záchvatů: kdy začaly, jak rychle se rozvinuly, které části těla zasáhly, co jim předcházelo a jaké léky pomohly. Fotografie zarudnutí nebo otoku může být přínosná, stejně jako seznam jídel, léků, alkoholu, námahy či teplotních změn před epizodou. Domácí test ani jeden spolehlivý dotazník, který by MCAS potvrdil, neexistuje.

Léčba se vybírá podle konkrétních projevů

Pokud se diagnóza potvrdí, základem bývá rozpoznání a omezení skutečných spouštěčů. Pod dohledem specialisty se mohou postupně zkoušet H1 či H2 antihistaminika, léky ovlivňující leukotrieny nebo stabilizátory žírných buněk. Neexistuje však jedna léčba vhodná pro každého a reakce na volně prodejné antihistaminikum sama o sobě diagnózu nedokazuje.

Na sociálních sítích se s MCAS často spojuje přísná nízkohistaminová dieta. Současná odborná doporučení ale pro univerzální dietní omezení nemají dostatek kvalitních důkazů. Zbytečně široké vyřazování potravin může naopak vést k jednostrannému jídelníčku, a proto by větší změny měla doprovázet konzultace s lékařem nebo nutričním terapeutem (viz allergy.org.au).

Kdy nejde čekat na běžný termín

Náhlá dušnost, sípání, otok jazyka nebo hrdla, kolaps či rychle se zhoršující celková reakce mohou znamenat anafylaxi. V takové situaci je nutná okamžitá pomoc a volání na linku 155. Člověk, který má předepsaný adrenalinový autoinjektor, jej má použít podle pokynů svého lékaře; antihistaminikum adrenalin při anafylaxi nenahrazuje (viz nzip.cz).

MCAS tedy existuje a u části pacientů může vysvětlit opakované dramatické záchvaty napříč několika orgány. Zároveň ale nejde o univerzální odpověď na únavu, bušení srdce a citlivé trávení. Rozhodující není počet příznaků nalezených v internetovém seznamu, nýbrž jejich průběh, správně načasované laboratorní vyšetření a odborné vyloučení jiných příčin.