Jak se pochlubila ČVUT, Česko se stává součástí elitního klubu zemí, které vyvíjejí jaderné technologie pro vesmír. Mikroreaktor RAVEN, vyvíjený konsorciem ČVUT, UJP Praha a firmou Stellar Nuclear, která vznikla jako spin-off ČVUT, má sloužit nejen jako zdroj energie pro meziplanetární lety, ale po přistání se proměnit v kompaktní elektrárnu. Ta bude schopna napájet a vytápět základny na Marsu, Měsíci či dokonce na vzdálených měsících Saturnu. Projekt získal grant od Technologické agentury ČR v programu THÉTA 2 na čtyři a půl roku.
„Spojení zdroje energie pro pohon a povrchovou základnu v jednom zařízení znamená zásadní technologický náskok oproti dosavadním řešením z jiných zemí, která vyžadují oddělené systémy. RAVEN je kompaktní, spolehlivý a optimalizovaný pro dlouhodobý autonomní provoz v extrémních podmínkách,“ vysvětluje Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, hlavní řešitel projektu na ČVUT. „Jaderné technologie jsou bezkonkurenční v množství spotřebovaného paliva. Jaderný reaktor dokáže dodávat energii po celé roky, čímž se stává jedinečným zdrojem pro dlouhé vesmírné lety. Pro rozvoj kolonizace naší sluneční soustavy je tak vývoj jaderného mikroreaktoru naprosto nezbytný,“ dodává ředitel Stellar Nuclear Jakub Ševeček.
Vývoj vyžaduje nové materiály a technologie. Týmy již testují porézní jaderné palivo TRIKARBID odolávající teplotám až 3 000 °C, lehké kovové pěny pro účinné radiační stínění a inovativní výměníky tepla s vysokou účinností. Pro povrchové využití na Marsu RAVEN počítá s využitím místního CO₂ jako teplosměnného média.
„Součástí vývoje je také optimalizace oběhových cyklů a mikroturbín, které zvyšují celkovou účinnost systému a snižují jeho prostorové nároky. Tyto turbíny jsou navrhovány s ohledem na minimální hmotnost, vysokou spolehlivost a schopnost dlouhodobého autonomního provozu bez údržby. Naším cílem je vytvořit kompaktní a modulární energetický systém, který bude možné snadno integrovat do přistávacích modulů a základnové infrastruktury na Marsu nebo Měsíci,“ doplňuje další z vývojářů konsorcia, doc. Václav Dostál z Ústavu energetiky Fakulty strojní ČVUT.
Technologie RAVEN ale najde, jak to tak už u podobných projektů bývá, uplatnění i na Zemi – od pokročilých malých modulárních reaktorů přes medicínské aplikace až po hlubokomořské průzkumy. Projekt navazuje na předchozí spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou, která bohužel potvrdila, že Evropa v této oblasti zaostává za USA a Čínou.
