Dnešní pátek 13. listopadu 2026 měl podle 66 let staré vědecké studie znamenat definitivní zánik lidstva. Když v roce 1960 prestižní časopis Science (doi.org) publikoval článek s nekompromisním názvem Konec světa: Pátek 13. listopadu 2026 n. l., způsobil celosvětové pozdvižení. Tým autorů pod vedením rakousko-amerického kybernetika Heinze von Foerstera a jeho studentů Patricie M. Mora a Lawrence W. Amiota v něm na základě matematických modelů propočítal, že v tento den dosáhne lidská populace nekonečna. Výsledkem neměl být mor ani hladomor, ale doslovné přelidnění – lidstvo se mělo podle autorů „umačkat k smrti“.
Proč apokalyptický scénář nevyšel
Ačkoliv dnes všichni vstáváme do normálního dne a k žádnému masovému kolapsu nedošlo, selhání této apokalyptické předpovědi má velmi konkrétní a pozitivní důvod. Výpočetní model fungoval s pozoruhodnou přesností až do roku 1993, kdy začal reálný růst populace za předpovědí výrazně zaostávat.
Katastrofa nenastala proto, že lidstvo v podstatě naplnilo hlavní doporučení samotných autorů studie. Von Foerster a jeho tým upozorňovali, že pokud se chceme katastrofě vyhnout, musíme společně dosáhnout snížení globální porodnosti o polovinu. A to se skutečně podařilo. Dnešní celosvětová míra porodnosti představuje o něco méně než polovinu hodnoty z roku 1960. Společenské proměny, rozvoj vzdělání a celosvětová osvěta vedly k tomu, že se populační křivka včas ohnula směrem dolů.
V čem byla předpověď pravdivá
Zatímco finální datum apokalypsy zní dnes jako vystřižené ze sci-fi, samotná studie stála na pevných vědeckých základech a v mnoha ohledech byla překvapivě trefná. Model vycházel ze 24 odhadů světové populace za posledních 2 000 let. Ačkoliv matematici a demografové v dopisech redakci označovali práci za absurdní, von Foersterův vzorec předpovídal reálný růst populace v 70. a 80. letech přesněji než většina tehdejších oficiálních demografických prognóz.
Tradiční malthusiánské teorie předpokládaly, že růst populace naráží na limity produkce potravin. Autoři však správně formulovali, že lidé jsou výjimeční svou schopností komunikovat a tvořit koalice. Vyšší hustota obyvatelstva znamenala více příležitostí ke spolupráci, což růst zrychlovalo na super-exponenciální úroveň. Stejná schopnost kooperace nakonec lidstvu umožnila trend zvrátit.
Heinz von Foerster byl v mládí iluzionistou a své zkušenosti z jeviště přenesl do publikace. Spojením neprůstřelné matematiky s provokativním názvem dokázal mistrovsky přitáhnout pozornost světa k hrozbě přelidnění. Výzva se dostala do učebnic ekologie.
Dnešní pátek 13. listopadu 2026 je tak nakonec oslavou triumfu lidské adaptibility. Přestože jsme dnes neumřeli mačkáním v přelidněném světě, studie z roku 1960 zůstává lekcí v tom, jak lze pomocí nadsázky, matematiky a dobrého načasování přimět lidstvo k zásadní změně chování dříve, než bude pozdě.
