Co se vlastně děje, když srdce „vynechá“
Srdce nebije náhodně. Každý stah je řízen elektrickým impulzem, který vzniká v tzv. sinusovém uzlu – přirozeném „pacemakeru“ srdce. Tento rytmus je pravidelný, ale ne dokonale mechanický. Ovlivňuje ho stres, hormony, dýchání i nervový systém.
Extrasystola je předčasný srdeční stah. Jinými slovy: srdce se stáhne o něco dříve, než by mělo. Protože k tomu dojde „mimo rytmus“, další pravidelný úder se na okamžik opozdí. Vznikne krátká pauza – a právě tu si lidé často vyloží jako „zastavení srdce“.
Po této pauze se srdeční komory více naplní krví a následující stah je silnější. To je ta výrazná rána, která člověka vyděsí.
Typy extrasystol
Ne všechny extrasystoly jsou stejné. Liší se podle toho, kde v srdci vznikají.
- Síňová extrasystola (supraventrikulární) – vzniká v horní části srdce (v síních). Je velmi častá a u zdravých lidí obvykle neškodná.
- Komorová extrasystola – vzniká v dolních částech srdce (v komorách). I ta může být u zdravého člověka neškodná, ale pokud je častá nebo se objevuje u lidí s onemocněním srdce, vyžaduje podrobnější vyšetření.
Izolované extrasystoly u jinak zdravého člověka jsou běžné. Mnoho lidí je má, aniž by si jich všimli. Rozdíl je v citlivosti – někdo je nevnímá vůbec, jiný cítí každé „škobrtnutí“.
Proč se objevují
Extrasystoly může spustit celá řada faktorů. Nejčastěji jde o kombinaci vnější zátěže a zvýšené dráždivosti srdečního svalu.
Mezi typické spouštěče patří:
- stres a úzkost
- nedostatek spánku
- kofein, nikotin nebo alkohol
- dehydratace
- hormonální výkyvy (např. menstruace nebo menopauza)
- horečka či infekce
Srdce je silně propojeno s autonomním nervovým systémem. Pokud jsme ve stresu, tělo produkuje více adrenalinu – a srdeční buňky jsou dráždivější. To zvyšuje pravděpodobnost předčasného impulzu.
Proč je to tak děsivé
Pocit vynechání je nepříjemný hlavně proto, že srdce vnímáme jako symbol života. Jakýkoli „výpadek“ vyvolává automatickou úzkost.
Navíc úzkost sama o sobě zvyšuje vnímání tělesných signálů. Člověk se začne na rytmus soustředit, poslouchá každý úder – a čím víc poslouchá, tím víc drobných nepravidelností zachytí. Vzniká bludný kruh.
Někdy se k extrasystole přidá i krátký pocit slabosti, tlak na hrudi nebo nával horka, což úzkost ještě zesílí. Ve většině případů ale nejde o nic nebezpečného.
Kdy je to normální – a kdy zbystřit
Občasná extrasystola u zdravého člověka, která se objeví v období stresu nebo únavy, je běžná.
Vyšetření dává smysl, pokud:
- jsou extrasystoly velmi časté (například desítky až stovky denně)
- objevují se v sériích nebo v dlouhých epizodách
- jsou spojeny s výraznou dušností, bolestí na hrudi nebo mdlobou
- máte známé onemocnění srdce
- se potíže objevily náhle a výrazně
Základním vyšetřením je EKG. Pokud jsou obtíže nepravidelné, používá se 24hodinový (nebo delší) Holter monitoring, který zaznamenává srdeční rytmus během běžného dne.
Ve většině případů lékař potvrdí, že jde o benigní extrasystoly bez nutnosti léčby.
Co může pomoct
Pokud nejsou extrasystoly projevem jiného onemocnění, léčba často spočívá v úpravě režimu.
Doporučuje se zejména:
- omezit kofein a alkohol
- zlepšit kvalitu spánku
- snížit dlouhodobý stres
- doplňovat tekutiny
- zařadit pravidelný, ale přiměřený pohyb
Někdy pomůže i prosté vysvětlení mechanismu. Když člověk ví, co se děje, strach výrazně klesá – a s ním často i četnost potíží.
Srdce není hodinky
Zdravé srdce není dokonale pravidelný metronom. Mírné výkyvy jsou normální součástí jeho fungování. Extrasystola je často jen malá elektrická „chybička“, kterou si většina lidí ani nevšimne.
Pokud vám srdce občas „přeskočí“, ještě to neznamená, že selhává. Ve většině případů jen reaguje na to, jak žijeme – rychle, ve stresu a bez odpočinku. A právě tam někdy vede i nejúčinnější řešení.
