Voyager 1 a 2 jsou nejstarší stále funkční družice, které v letech 2012 a 2018 opustily sluneční soustavu. Jsou na cestě už 42 let a za tu dobu urazily přes 20 miliard kilometrů. Považuje se skoro za zázrak, že jsou obě dvě stále ještě v provozu, ale to si žádá nesmírné úsilí inženýrů v NASA.
Tak daleko od Slunce totiž musejí mít sondy „zapnuté topení“, aby veškerá elektronika fungovala, jak má. Jenže energie než nazbyt. Voyager 2 je na tom v tomto ohledu o něco hůře, protože jako novější a modernější stroj s sebou nese více zařízení. Jako první tak bylo vypnuto vyhřívání systému pro sledování vesmírných paprsků (Cosmic Ray Subsystem). Vědce však čekalo překvapení: CRS stále fungoval a posílal data i bez topení, přičemž pracuje při teplotě okolo -60 °C, což je méně, než na kolik byl před čtyřiceti lety testován.
Kromě toho najdeme na palubě ještě nástroje pro studium plasmatu a meganetometr, oba dva funkční. Družice Voyager napájí radioizotopové termoelektrické generátory, které však dodávají jen asi 40 % energie než při jejich spuštění. „Tak daleko se nikdo před námi nedostal, takže každý den přináší nové objevy,“ glosoval mise jeden ze zúčastněných vědců Ed Stone v tiskové zprávě NASA. Jak dlouho ještě sondy vydrží, nikdo přesně neví, ale budou to minimálně roky.
