Když americká vláda v roce 2017 ohlásila program Artemis s cílem vrátit astronauty na Měsíc do roku 2024, mělo jít o triumfální návrat Spojených států do čela vesmírného výzkumu. Termíny se však postupně posouvaly a aktuální plán počítá s prvním přistáním až v roce 2027. Podle bývalých i současných expertů NASA je navíc i tento cíl stále méně realistický.
Jak uvádí scientificamerican.com, zatímco americký program čelí zpožděním a technickým komplikacím, Čína se svým lunárním programem postupuje podle plánu. Letos v srpnu úspěšně otestovala první stupeň rakety, která by měla dopravit astronauty na Měsíc do roku 2030. „Pokud se něco nezmění, je nepravděpodobné, že Spojené státy přistanou na Měsíci dříve než Čína,“ varoval bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine při zářijovém slyšení v americkém Senátu.
Klíčovým prvkem amerického plánu je lunární lander Starship od společnosti SpaceX. Ten má dopravit astronauty z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch a zpět. Jenže systém vyžaduje dosud neprověřené technologie – mimo jiné opakované tankování paliva na oběžné dráze Země i samotné přistání obří rakety na nerovném měsíčním povrchu. Testy Starshipu se však potýkají se zpožděním a sérií neúspěchů. Raketa zatím nedosáhla stabilní orbitální fáze, natož aby prokázala schopnost bezpečně přistát. Podle NASA se tak může první přistání posunout až na rok 2028. „Máme příliš složitý systém. Bylo zřejmé už loni, že termín 2030 nestihneme,“ přiznal bývalý hlavní vědecký pracovník NASA James Green.
Zpoždění programu Artemis má ale i politické kořeny. Různé administrativy v minulosti měnily cíle NASA – od Měsíce přes asteroidy až po Mars – a každý prezident přicházel s jinými prioritami i rozpočtem. Mnohé klíčové technologie, například raketa Space Launch System (SLS), pak přežily rušení projektů jen díky tlaku kongresmanů, kteří hájili pracovní místa ve svých státech.
SLS je dnes extrémně nákladná – start jednoho exempláře totiž vyjde zhruba na čtyři miliardy dolarů. Přesto musí zůstat ve hře, protože jde o jediný systém, který prokázal schopnost dopravit kosmickou loď k Měsíci.
Někteří odborníci proto vyzývají NASA, aby připravila záložní scénář. Mohla by se vrátit k jednoduššímu, „apollovskému“ stylu přistání s menším lunárním modulem, například ve spolupráci s firmou Blue Origin Jeffa Bezose. Její lander Blue Moon totiž má dopravit robotické vozítko k měsíčnímu pólu už v roce 2027, později by tak mohl posloužit i pro pilotované mise.
