Původní Dying Light byla nespravedlivě podceňovaná hra. Pravda, její autoři si za to mohou do jisté míry sami, když vsadili na trochu omšelé zombie téma a jejich hra nebyla hned na začátku v perfektním technickém stavu. Obojí se ale dá odpustit, vzhledem k originalitě v herních prvcích, se kterými hra přišla. Následující body tak platí pro obě dvě hry:
- Skutečná práce se třetím rozměrem. Ačkoli se dnes prakticky všechny hry odehrávají ve 3D, jen málo titulů to dokáže náležitě využít. Většinou jste přilepeni k zemi a když už nějaká střílečka náležitě pojme taktickou výhodu vyvýšené pozice, je to takový malý zázrak. Tady je naopak vertikální pozice alfou a omegou celého hraní. Půjdete raději po ulici, kde na vás každou chvíli vybafne zombie, nebo to zkusíte po balkonech a střechách? Oba hlavní hrdinové jsou shodou okolností zdatní parkouristé a tento způsob pohybu je v jejich pojetí zábavný, dynamický a nepříliš složitý. Pohyb ve městě tak není otravná nutnost, ale čistá zábava.
- Střídání dne a noci. Světlo a tma se v našich životech i hrách střídá tak automaticky, že to ani nevnímáme. Mnohdy ale to neznamená jen nepřítomnost světla, ale totální proměnu daného prostředí. Platí to nejen pro hluboké lesy, ale i Václavské náměstí a pro Dying Light je to klíčové. Dalo by se dokonce říci, že dostanete dvě hry za cenu jedné. Zatímco ve dne jsou zombie spíše otravné, v noci vylézají ven mutanti, což znamená nutnost neustálého plížení se nebo rovnou bezhlavého útěku do nejbližšího úkrytu. Navíc máte omezený čas, po kterém můžete zůstat ve tmě bez přítomnosti UV paprsků, což posouvá napětí ještě o stupínek výše.
- Boj zblízka. Moderní útočné pušky jsou natolik efektivní a přesné, že z herního hlediska nepředstavují žádnou zábavu. Hra je proto pojme realisticky jako například série Arma, kde z protějšího kopce uslyšíte dva výstřely a ten třetí vás pošle k zemi. Nebo naopak nerealisticky, jak to dělá Far Cry, kdy do člověka v nátělníku vyprázdníte zásobník, aby pak odběhl a opětoval palbu zpoza rohu. Tady je střílení spíše na škodu. Munice je chronický nedostatek a hluk budí nežádoucí pozornost. S obyčejnou pálkou nebo trubkou si vystačíte lépe, což ale také zásadně mění dynamiku boje. Společně s vylepšenými zbraněmi a nejrůznějšími dovednostmi je to vážně zábava.
- Smysluplný crafting. Kombinace kontaktního boje a všudypřítomného nedostatku je skvělé východisko pro domáckou výrobu. Ta zde skvěle lavíruje mezi realističností a nejrůznějšími bizarnostmi pro pobavení. Neustále shánění zdrojů a vzácných surovin je tak docela zábava a ne otrava. Navíc žádná zbraň dlouho nevydrží, takže si nejrůznějších kombinací užijete dosyta.
Dál, výš, lépe
Děj prvního dílu se odehrává nedlouho po vypuknutí nákazy, která změnila většinu lidí na zombie a jiné příšery. Základním cílem je přežít, což se promítlo na nudném hlavním příběhu a repetitivních vedlejších misích. Dvojce se tohle všechno podařilo přebít. V čase se posouváme u kus dopředu, kdy zbytky lidstva žijí v malých uzavřených komunitách, kde nově příchozí (jako vaše postava) rozhodně nemají na růžích ustláno. Rozbíhá se tak nekonečný kolotoč službiček, krádeží, rozbrojů, pomoci, bojůvek a dalších postapokalyptických kratochvílí.
Hlavní příběh sice na Oscara není, ale v kontextu jiných epických dobrodružství zaujme jeho bohaté členění, které výrazným způsobem ovlivňuje i okolní svět, například podobu jednotlivých ulic a čtvrtí. Ještě lepší dojem ale zanechávají vedlejší mise, ve kterých se scénáristé tolik nemuseli držet při zdi. Široká plejáda příběhů od vtipných „úchyláren“ až po srdceryvná dramata skvěle vykresluje život ve společnosti na hraně existence.
Od toho se odvíjí i hrací doba. Techland šokoval příslibem, že kompletní dokončení hry může zabrat až 500 hodin. Asi tím myslí všechny příběhové varianty a achievementy. Na druhé straně má základní průchod hrou trvat rozumných 20 hodin. Dle svých preferencí a zalíbení ve hře tak skončíte někde mezi těmito dvěma hodnotami.
Povedlo se?
Technický stav hry lze zhodnotit jako velmi dobrý, pokud můžu mluvit za prvních 20 hodin hraní na PC. Nenechejte se zmást zkušenostmi z předfinálních verzí. Je sice pravda, že poměrně velké balíky oprav se stahují až příliš často, ale na dnešní dobu je hra v pořádku.
Bez větších problémů tak běhá i na starším hardwaru, je zcela jasně patrné, že tohle žádný „next-gen“ není. Je to vidět už při úvodních pasážích v lese, kde vegetace vypadá spíše jako jakýsi stylizovaný akvarel než skutečnost. Důležitější ale je, že vše běží plynule. Jak souboje, tak i parkour jsou totiž docela dynamické a každý snímek za sekundu se při nich hodí.
Verdikt: kvalitní zábava
Jedná se o zlomový titul, u kterého prostě musíte být? Nejspíše ne. Na druhou stranu není hře moc co vytknout. Hra je v mnoha aspektech dostatečně originální, ale pořád je to klasika v otevřeném světě, kde se pohybujete, bojujete a snažíte přežít. Pokud vám nevadí zombie a máte rádi postapokalyptické prostředí ve stylu série Metro 2033, pak si zde budete vyloženě libovat a strávíte zde příjemné desítky hodin.
Foto: Ondřej Pohl, fZone.cz; Techland
