Ihned po zapnutí hry jste vhozeni do velkolepé bitvy na pobřeží japonského ostrova Tsushima, který s vervou odolává nájezdům mongolských válečníků. Bitva však nedopadne tak úplně podle představ statečných ochránců ostrova, většina samurajů nepřežije a vaše jediná blízká rodina – strýc Šimura – skončí v zajetí hlavního záporáka, Khotun Khana. Ujímáte se tak role Jina Sakaie, mladého samuraie, jenž se musí stát „Duchem“, pokud chce osvobodit strýce a také celý ostrov Tsushima.
Po krátkém úvodu, který neprozrazuje nic, co by již dříve nezveřejnili sami autoři hry, se začnete seznamovat s dalšími přeživšími a začnete spřádat plán, jak nezáviděníhodnou situaci zvrátit. Hra vypráví příběh nenuceným stylem, obvykle bez doprovodných herních filmečků. Občas vám však pro větší přehlednost přehraje krátký animovaný komiks. Ti, kteří v minulosti hráli Infamous, jistě poznají styl vyprávění typický pro studio Sucker Punch.
Je škoda, že si Jin nebuduje silnější pouto se svým koněm.
Hned na začátku mě také překvapilo, kolik volnosti vám hra dává. Na rozdíl od mnoha jiných otevřených her můžete hned od začátku prozkoumat v podstatě vše. A že je hodně co prozkoumávat. Ostrov Tsushima je rozdělen do několika částí a vězte, že když vývojáři tvrdili, že půjde prozatím o jejich největší hru, vůbec nepřeháněli. Herní plocha je natolik velká, že mě popravdě cestování na koni někdy až unavovalo. Naštěstí máte k dispozici také rychlé cestování, které je umožněno, jak postupně objevujete nová místa a lokace. V tomto ohledu mě zamrzelo, že si Jin nebuduje silnější pouto se svým koněm. Tomu sice na začátku hry dáte jméno, respektive si jej vyberete z několika samurajských koňů, následně jej však oslovujete pouze jako „horse“. Bohužel tak jde vidět, že Jin a jeho čtyřnohý společník mezi sebou jednoduše nemají žádné bližší pouto a kůň je zde jen dopravní prostředek. Pokud jste hráli Red Dead Redemption, pravděpodobně byste, stejně jako já, očekávali, že hra trochu více využije vztahu mezi koněm a jeho majitelem.
Co naopak musím jednoznačně pochválit, je rozmanitost prostředí, ve kterých se ocitnete. Autoři si opravdu vyhráli s jednotlivými místy, která působí jedním slovem nádherně. Ať už se proháníte lesem s urostlými stromy, vesnicí, na které můžete okamžitě vidět nedávnou návštěvu Mongolů, nebo rozsáhlou plání plnou třešní s narůžovělými listy, které jsou pro Japonsko typické, budete se rozplývat nad krásou těchto míst. Ve hře na vás čeká přes 40 rozlišných biomů, které jsou unikátní a o „wow momenty“ tak rozhodně nebude nouze. Špičkově však pochopitelně není zpracováno jen prostředí. Oku lahodí rovněž detailně propracované postavy s velmi dobrými animacemi nebo různé živly, jako je oheň či voda. Velmi působivé jsou také bouřky a stahující se mračna. Při projíždění prostředím navíc můžete narazit na speciální, obzvlášť čarokrásná místa, kde můžete složit haiku – zpravidla kratší lyrický útvar vycházející z událostí, které jste zažili, ročního období, přírody apod. Tento prvek pouze dodává na „poetičnosti“ celé hry.
Různé obleky a zbroje propůjčují Jinovi speciální schopnosti.
Autoři hry navíc připravili široké možnosti úprav hlavního protagonisty. Jin je vybaven katanou, kratším nožem, ale také množstvím dalších zbraní a pomůcek, které mu ulehčují střet s protivníky. Navíc má k dispozici velké množství rozlišných zbrojí a nejrůznějších obleků, které mu propůjčují různé výhody. S nasazeným oblekem cestovatele můžete například zvýšit vaše šance natrefit na různé poklady, se speciální zbrojí zase vylepšíte vaše lučištnické dovednosti. Kromě toho lze každý oblek upravovat i barevně. K tomuto účelu sbíráte květiny, kterými se dá následně oblečení obarvit.
Asi již tušíte, že důležitou roli představuje ve hře samotné sbírání surovin. Ať už jde o zmíněné květiny, železo, zásoby či hedvábí, vše si najde své využití. Tímto způsobem lze vylepšovat vaše zbraně i zbroj. Velkou výhodou je v tomto smyslu možnost sbírat suroviny, aniž byste museli sesednout z koně, což vzhledem k obrovské herní ploše podstatně šetří čas a jsem za to rád. Tsushima je rozdělena do tří hlavních regionů, které překypují zajímavými místy. Občas také vaši pozornost upoutá liška či zlatý pták. Pokud se rozhodnete je následovat, zavedou vás ke svatyni či jinému zajímavému místu. Samotná „navigace“ v podobě větrných poryvů vám pak napoví, jakým směrem se vydat. Kromě míst, jako jsou tábory přeživších, vesnice nebo opevnění patřící mongolským válečníkům, natrefíte rovněž na různé minihry. V paměti mi utkvělo přesekávání bambusových tyčí katanou, u nějž trénujete přesnost vašeho úderu. V takovém případě je potřeba velmi rychle zmáčknout předem danou sekvenci tlačítek, což je někdy dost krkolomné, ale zároveň zábavné.
Duch symbolizuje ochránce Tsushimy, který eliminuje nejen mongoly, ale i lapky a další neřády způsobem, který všem nahání strach.
Hlavní příběh je vcelku přímočarý, má však také několik zajímavých odboček a zvratů. Rozhodně se nesnaží šokovat jako The Last of Us Part II, což by snad ani nebylo možné, jelikož jde o kompletně nový příběh. Příběh je však dobře napsaný a postavy o sobě čas od času prozradí zajímavé informace, které vám pomohou se s nimi sblížit a lépe pochopit jejich činy. Jak asi tušíte, spoustu času strávíte verbováním spojenců, kteří vám proti mongolské invazi mají pomoci. V případě postavy Jina je od začátku patrné schizma. Od mala byl učen dodržovat kodex samuraje, který si zakládá na cti, tedy i čestném způsobu boje. Následně je však přinucen tento přístup radikálně změnit a stát se Duchem. Z tohoto má pochopitelně výčitky a často přemýšlí, jestli toto rozhodnutí bylo zcela správné. Duch symbolizuje ochránce Tsushimy, který eliminuje nejen mongoly, ale i lapky a další neřády způsobem, který všem nahání strach. Obvykle tak využíváte tichý způsob likvidace nepřátel, což je přesný opak čestného samurajského přístupu, kdy se protivníkům představíte a vyzvete je k boji z očí do očí.
Samotné souboje jsou propracovány s obrovskou mírou detailů a jde vidět, že nad nimi autoři strávili spoustu času. V prvé řadě zmíním, že máte k dispozici hned několik stylů, respektive postojů (pochopitelně s notně poetickým názvem, například postoj větru, postoj kamene, apod.). Ty jsou méně či více účinné na různé druhy protivníků. Hra vás tedy vybízí k tomu, abyste během soubojů postoje střídali a byli v boji efektivnější. Zároveň máte na pomoc několik chytrých hraček – vrhající nože, kouřovou clonu i výbušné koule, které shodí protivníky na zem, kde je můžete propíchnout.
V boji jde především o synchronizaci útoků, úhybů a odrážení.
Souboje jsou na první pohled snadné, vyžadují však cvik a správné načasování, za které vás hra odmění. Rozhodně tedy nemůžete tupě mačkat čtvereček a trojúhelník a doufat, že všechny porazíte. Ani časté používání bloku neznamená úspěch a jde opravdu o synchronizaci útoků, úhybů a odrážení protivníků. Zde za úspěšné zabíjení protivníků plníte, podobně jako v God of War, speciální ukazatel. Jakmile se kompletně naplní, umožní vám aktivovat stisknutím L3 a R3 režim Ducha. Na chvíli se tak stanete takřka nezranitelným a protivníky připravujete o život zpravidla jediným silným úderem. Tento režim subjektivně není tak zábavný jako právě v případě Kratose, je však povedený. Sledováním a zabíjením velitelů mongolských jednotek pak sbíráte body, pomocí nichž můžete vylepšovat své schopnosti. Strom vylepšení je rozsáhlý, takže máte dobrou motivaci vyhledávat konflikty. Svými činy pak zvyšujete svou legendu, takže vás zná více a více obyvatel ostrova. Zde dodám, že i přestože jsem hrál Ghost of Tsushima na střední obtížnost, častokrát jsem umíral. Na vině byla právě špatná taktika a synchronizace boje s protivníky.
S kvalitním soubojovým systémem se pojí také ovládání, jenž je vyřešeno dobře a brzy si jej osvojíte. Potěšila mě také hlubší integrace touchpadu, pomocí nějž můžete zjistit, jakým směrem se vydat (větrným poryvem), efektně očistit krev z vaší katany, poklonit se i zahrát na flétnu. Hrou na flétnu lze v některých případech ovlivnit počasí, které tak můžete upravit pro vaše potřeby.
Spousta záběrů ve hře a styl vyprávění přímo odkazuje na legendárního režiséra Kurosawu.
Skvělé audiovizuální zpracování jsem již nakousl. Stejně však stojí za vyzdvihnutí, jak moc je hra „poetická“. Pokud znáte filmy režiséra Akira Kurosawy, nepochybně víte, co mám na mysli. Spousta záběrů kamery přímo odkazuje na jeho tvorbu a sami tvůrci přiznali, že pro ně byl velkou inspirací. Věnovali mu tak i speciální černobílý režim, jenž má připomínat jeho filmovou tvorbu, zejména pak legendárních Sedm samurajů z roku 1954. Stejně povedený je soundtrack, na němž pracovali skladatelé Ilan Eshkeri a Shigeru Umebayashi, či celkové ozvučení hry a dabing, jenž je dostupný také v japonštině. Mile mě potěšila rovněž optimalizace. I přes velký herní svět jsem se nesetkal s žádným zásekem či bugem, který by mi hraní znepříjemňoval. Nakonec zmíním povedenou českou (textovou) lokalizaci rozhovorů, ale i menu a herního prostředí. Díky tomu si hru užijí i ti, kteří neovládají angličtinu až na tak vysoké úrovni.
Zhodnocení
Ghost of Tsushima je podařená hra, která je, podobně jako The Last of Us Part II, zářivou ukázkou toho, že PlayStation 4 rozhodně má co nabídnout, ačkoliv je na trhu již dlouhých sedm let. Kromě špičkového audiovizuálního zpracování, které si zaslouží dvojnásobnou pochvalu, neboť se jedná o velký otevřený svět, stojí za zmínku také rozmanitost misí a nadprůměrné možnosti vylepšování a úprav hlavního hrdiny Jina. Bojový systém je propracovaný jako v málokteré další hře podobného typu. Velkou pochvalu si pak zaslouží obecně vysoká úroveň detailů, na které ve hře narazíte. Jde vidět, že si vývojáři dali na hře opravdu záležet a dlouhé roky vývoje měly význam.
Pokud bych měl udělit číselné hodnocení, zasloužil by si Ghost of Tsushima velmi solidních 8/10. Jestliže jste nadšenci do starověkého Japonska, samurajů a milujete tvorbu Kurosawy, můžete si k výslednému hodnocení přidat ještě jeden bod k dobru. Hra navíc nabízí hratelnost na dlouhé desítky hodin, investice tak rozhodně nebudete litovat.
