Horizon Call Of The Mountain (VR)
test

Horizon Call Of The Mountain (VR)

Horolezcův splněný sen

Horizon Call of the Mountain je jednou z prvních her pro novou generaci virtuální reality PlayStation VR2. Jak se hraje, využívá plného potenciálu headsetu VR2 a v čem mě hra překvapila, to prozradím na řádcích níže.

Herní série Horizon je jednou z výstavních skříní PlayStationu, a tak není divu, že se vývojáři z Guerilla Games rozhodli s výpomocí od studia Firesprite vytvořit titul k příchodu druhé generace virtuální reality od PlayStationu. Na rozdíl od předchozích dílů Horizon slouží novinka k demonstraci všech možností virtuální reality, čemuž byla zákonitě uzpůsobena i hratelnost.

Záhy po startu hry si uvědomíte, že Horizon Call Of The Mountain je na rozdíl od předešlých her čistě lineární záležitostí, což však ale není na škodu a je to poměrně běžné u her pro VR. Ocitnete se v kůži člena klanu Shadow Carja, který byl zajat a je přepravován hustou džunglí na člunu. Již v tuto chvíli vás praští do očí, jak obrovský pokrok virtuální realita udělala od dob první generace headsetu od Sony. Prostředí je krásně detailní, špičkově nasvícené a také skvěle ozvučené. Asi nikdo, kdo hru hraje poprvé, neodolá pokušení se natáhnout rukou do vody nebo sáhnout po liáně. Možnosti interagovat s prostředím jsou na velmi slušné úrovni, takže se často přistihnete, jak házíte různé předměty, které jste našli, hrajete na flétnu apod. V tomto ohledu si vývojáři skutečně vyhráli s detaily, což přidává na uvěřitelnosti.

Výrazným herním prvkem je pak také pohyb po úrovních, který převážně zastupuju zdolávání vertikálních překážek. Ze začátku je to zábava a pocit z VR při nahmatávání záchytných bodů a následném překonání vrcholu je skutečně maximálně reálný a je možné, že se vám udělá mírně nevolno (třeba při pohledu na volný prostor pod vámi), po nějaké době se však bohužel stane vcelku rutinním způsobem pohybu po úrovních. Vývojáři alespoň střídají různé typy povrchů, vyzkoušíte si tak také šplhání s cepíny po ledové stěně nebo již zmíněné šplhání po liánách a různých lanech.

Mnohem zábavnější jsou však souboje, kterých je ve hře vcelku dost, utkáte se s nejrůznějšími ikonickými nepřáteli z předešlých dílů. S robotickými nepřáteli si přitom poradíte za pomoci luku s šípy, které mohou působit elementární poškození, ale také třeba katapultu. Musím zmínit, že hra využívá perfektně haptické odezvy samotných ovladačů, ale také headsetu, kdy tak ucítíte průlet létajícího protivníka okolo vaší hlavy apod.

Kromě soubojů a šplhání budete také řešit hádanky, které často spočívají v tom, že musíte zvednout určitou součástku (například ozubené kolo) a vložit ji na správné místo. Hádanky jsou vcelku osvěžující změnou během šplhání a soubojů. Dodám ještě, že pro navigaci prostředím lze využívat joystick, případně hýbat rukama (jako při běhu), což působí navenek komicky, ale hráči to dodá pocit reálnosti. Využívat lze také pochopitelně sledování očí, které funguje skutečně výtečně a hraní může hodně usnadnit.

Zhodnocení

Dohrání Horizon Call Of The Mountain zabere třeba i jen 6 hodin herního času, jedná se však o skutečně intenzivní zážitek, který vám utkví ještě dlouho v paměti. Kromě krásného audiovizuálního zpracování bych vyzdvihl také velmi povedené souboje i pocit skutečného ponoření se do herního světa, škoda jen příliš mnoha šplhacích lokací, které se po čase stanou rutinní.

Foto: Guerilla Games

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze