Vzpomínáte na podzim roku 2002? V křesle premiéra tehdy čerstvě seděl Vladimír Špidla, který vystřídal Miloše Zemana. Daleko spíše si však všichni vzpomenou na ničivé povodně, které se v srpnu prohnaly velkou částí země a změnily její tvář k nepoznání.
Září bylo mým prvním měsícem v Praze. Těšil jsem se na pulzující město plné společenského života. Namísto toho byla spousta ulic i čtvrtí uzavřených, ulice blokovaly hromady trosek, které smrděly hnilobou, a tramvaj X-B, coby náhrada za metro, dodnes figuruje v mnoha mých nočních můrách.
Situace je to v mnohem podobná době o 18 let později, jen za nic nemůže velká voda, ale kombinace strachu a protiepidemických opatření. Skoro jako by to až byl poťouchlý vtípek od brněnských vývojářů, že se s vydáním vždy trefí do doby, kdy je virtuální svět mnohem zajímavější než ten skutečný.
Nejspíše i z toho důvodu vyzdvihuji v dobové recenzi původní Mafie hlavně samotné prostředí, které působí živým a uvěřitelným dojmem. Je to místo, kam nechodíte jen hrát, ale kde chcete být a dělat obyčejné věci – například se jít projít na nábřeží nebo si vyjet v autě za město.
Od té doby se to povedlo mnoha dalším hrám, například ze série FarCry, Watch Dogs a hlavně pak GTA.
Citlivý přístup k originálu
Důvodů, proč jste si zamilovali původní Mafii, může být mnohem víc. Kromě herního světa to může být i samotný příběh, který jste si mohli naplno užít díky českému dabingu. To vše museli brát vývojáři v potaz, aby je hlavně české publikum „nesežralo zaživa“. A vzhledem k tomu, že každý další díl znamenal pro Mafii kvalitativní posun směrem dolů, jsou na místě obavy z toho, jak se restart jedničky povedl.
Všichni si můžeme vydechnout, protože jako pamětník původní verze prohlašuji, že přepracování originál nijak nepoškodilo, naopak mu jenom prospělo. Přesto to však není předělávka „jedna ku jedné“, ale změny se dělaly citlivě tam, kde jsou zapotřebí a ne za každou cenu.
Hlavní hrdina je tak stále bílý heterosexuální muž, ale při bližším seznamování se s dalšími postavami si nelze nevšimnout, že vypadají i působí jinak. Paulie už není jen zábavný chlápek, ale tušíte v něm něco hodně temného. Don Salieri nepřipomíná hodného dědečka, ale spíše vypočítavého obchodníka a tak dále.
Společně s tím se mění i vyznění celého příběhu. Zatímco originál ukazoval Tommyho mafiánskou kariéru jako úžasné dobrodružství, které se zvrtlo až na konci, současná verze neustále připomíná i druhou stranu mince. Drobné detaily vykreslují třicátá léta jako dobu plnou chudoby, korupce a násilí, na které nebylo rozhodně nic obdivuhodného, stejně jako na počínání Tommyho a jeho kolegů.
Celý příběh je tak bohatší, hlubší a hlavně dospělejší. Dobře to lze demonstrovat na příkladu Sáry. Zatímco původně to byla jen jednorozměrná vedlejší postava figurující coby trofej pro vítěze pouličního pěstního zápasu, nyní je to samostatně myslící žena.
Dobře to vypadá i běhá
Co naplat, kvůli drobným vylepšením příběhu hra asi nevznikla. Hlavní bylo využít potenciál nových počítačů a přijít s grafickým znázorněním, které bude lahodit i oku moderních hráčů.
To se rovněž povedlo. Není to sice nějaký milník, kvůli kterému by vám spadla čelist, ale také nebudete muset utíkat do obchodu pro novou grafickou kartu. Velice zjednodušeně můžeme říci, že to vypadá asi tak dobře jako poslední Mafie, takže ani pár let starý počítač není problém.
Celý příběh je tak bohatší, hlubší a hlavně dospělejší.
Rozhodně však stojí za vypíchnutí, že se jedná o jeden z těch stále vzácnějších okamžiků, kdy vám hra v den vydání běží plynule, bez propadů v počtu vykreslovaných snímků a jiných herních bugů.
Samozřejmě, nedostatky by se našly. Osobně mě mrzí, že se nejde projet tramvají ani nadzemkou. Nebo že ve volné jízdě nemůžete vozit pasažéry coby taxikář. To vše se ale může objevit v dalších verzích.
Verdikt: takhle má vypadat remake
Letošní rok je obzvláště bohatý na předělávky nejrůznějšího druhu. A dochází i na takové klasiky, jako je Half-Life (Black Mesa) nebo Crysis.
Minimálně Mafia své pověsti ostudu neudělala a její hraní je stejně zábavné jako před 18 lety. Když si k tomu přičtete mohutnou dávku nostalgie pro pamětníky původní verze, pak před sebou máte bezpochyby herní zážitek tohoto roku.
