Když otevřete oči, před sebou vidíte zdánlivě souvislý obraz. Žádná prázdná místa, černé kruhy ani chybějící části místnosti. Ve skutečnosti se však v zorném poli každého oka nachází poměrně velká oblast, ze které mozek nedostává vůbec žádné obrazové informace.
Říká se jí slepá skvrna. Má ji každý zdravý člověk a nejde o vadu zraku. Překvapivé je především to, jak důkladně její existenci mozek maskuje. Dokonce ani při zavření jednoho oka obvykle nepoznáte, že vám část okolního světa ve skutečnosti chybí.
V místě slepé skvrny nejsou žádné světločivé buňky
Světlo vstupující do oka dopadá na sítnici, jejíž tyčinky a čípky převádějí světelné podněty na elektrické signály. Ty následně putují do mozku prostřednictvím zrakového nervu. Právě zde ale vzniká konstrukční problém.
Zrakový nerv musí z oka někudy vystoupit. V místě označovaném jako terč zrakového nervu se spojují nervová vlákna a společně opouštějí sítnici. Nejsou zde žádné tyčinky ani čípky, takže tato část oka nedokáže zachytit světlo a neposílá mozku žádný obraz (viz aao.org).
Výpadek se nachází přibližně 15 stupňů stranou od místa, na které se právě díváte. Nejde tedy o nepatrnou skulinku. Slepá skvrna má v zorném poli zhruba oválný tvar a její velikost může odpovídat i několika úplňkům položeným vedle sebe (viz nih.gov).
Černou „díru“ neuvidíte
Mohlo by se zdát, že v místě bez fotoreceptorů musíme vidět černou skvrnu. Černá je ovšem rovněž zrakový vjem. Slepá skvrna mozku neposílá informaci o černé barvě – neposílá mu vůbec nic.
Při pohledu oběma očima je řešení poměrně jednoduché. Slepé skvrny pravého a levého oka leží na odlišných místech, takže chybějící část obrazu jednoho oka obvykle zachytí oko druhé. Mozek oba pohledy spojí a vytvoří z nich jedinou souvislou scénu.
Záhada tím ale úplně nekončí. Slepou skvrnu běžně nevnímáme ani tehdy, když jedno oko zavřeme. Mozek využije barvy, jas, strukturu a obrysy v okolí výpadku a prázdné místo doplní tím, co v něm s největší pravděpodobností pokračuje. Pokud slepou skvrnou prochází rovná čára, vnímáme ji jako nepřerušenou. Na jednobarevné stěně mozek jednoduše pokračuje stejnou barvou (viz pubmed.ncbi.nlm.nih.gov).
Vlastní slepou skvrnu si můžete najít
Existenci výpadku lze odhalit jednoduchým pokusem. Podívejte se na následující symboly:
+ ●
Zavřete levé oko a pravým se nepřetržitě dívejte na znaménko plus. Kruh vpravo stále vnímejte periferně, ale nepřesouvejte na něj pohled. Pomalu přibližujte a oddalujte hlavu od obrazovky. V určité vzdálenosti kruh úplně zmizí a nahradí jej bílé pozadí.
Kruh přitom nezmizel z obrazovky a oko jej ničím nepřekrylo. Jeho obraz pouze dopadl přesně do místa, kde zrakový nerv opouští sítnici. Mozek nedostal žádnou informaci o kruhu, a proto prázdné místo vyplnil okolní bílou plochou. Při dalším přiblížení nebo oddálení se kruh znovu objeví, protože se jeho obraz posune na část sítnice vybavenou fotoreceptory (viz aao.org).
Stejný test lze zopakovat s levým okem, jen je potřeba rozmístění symbolů obrátit. Výsledek se může lišit podle velikosti displeje, vzdálenosti i rozestupu značek.
Mozek neobnovuje skutečnost, ale vytváří pravděpodobnou verzi
Doplňování slepé skvrny ukazuje, že vidění nefunguje jako nepřetržitý obraz z videokamery. Mozek skládá výsledný vjem z neúplných dat, porovnává je s okolím a část obrazu průběžně odhaduje. V jednoduchém prostředí je tento odhad téměř nepostřehnutelný.
Pokud by se však ve slepé skvrně nacházel malý předmět, který druhé oko nevidí, mozek nemusí poznat, že tam skutečně je. Místo něj může zobrazit pokračování pozadí. Nejde tedy o detailní rekonstrukci skrytého objektu, ale spíše o zahlazení mezery podle nejbližších dostupných informací. Přesný neurologický mechanismus tohoto „vyplňování“ přitom stále není zcela objasněn (viz nih.gov).
Chobotnice tento problém nemají
Slepá skvrna není nezbytnou součástí každého složitého oka. U obratlovců, tedy i člověka, leží nervová vlákna před světločivými buňkami a zrakový nerv musí projít sítnicí. Oko chobotnic a dalších hlavonožců se během evoluce vyvinulo nezávisle a jeho nervová vlákna jsou uspořádána za fotoreceptory. Zrakový nerv proto nemusí vytvářet otvor ve světločivé vrstvě a typická slepá skvrna u nich nevzniká (viz stanford.edu).
Nová tmavá skvrna v obrazu normální není
Fyziologickou slepou skvrnu člověk bez cíleného testu nevnímá a její poloha zůstává stálá. Pokud se v zorném poli náhle objeví viditelná tmavá nebo rozmazaná oblast, nejde automaticky o běžné místo výstupu zrakového nervu.
Rychlé oční vyšetření je důležité zejména při náhlém výpadku části obrazu, stínu či cloně postupující přes zorné pole, prudkém nárůstu černých zákalků nebo světelných záblescích. Takové projevy mohou doprovázet trhlinu či odchlípení sítnice a neměly by se ověřovat domácím testem (viz nzip.cz).
Za normálních okolností však slepá skvrna pouze připomíná, že obraz před našima očima není přesným otiskem okolního světa. Část toho, co považujeme za skutečnost, mozek ve správném okamžiku jednoduše doplnil.
