Žloutenka typu A je již dlouhou dobu pod drobnohledem hygieniků. Počet nakažených neustále stoupá a nejhorší situace je v Praze. Jak uvedla ČTK, téměř 40 % všech zachycených případů bylo nahlášeno v hlavním městě a primátor Bohuslav Svoboda označil situaci za lokální epidemii.
Dle zveřejněných údajů Státního zdravotního ústavu bylo za letošní rok (k 2. 10. 2025) zaznamenáno již 1 776 případů žloutenky typu A. Přičemž minulý rok bylo potvrzeno 342 nemocných a rok předtím dokonce pouze 48. To jasně poukazuje na to, že počet nakažených markantně stoupá a šíření této nemoci se nedaří zastavit. Hůře bylo naposledy v roce 1996, kdy bylo zachyceno 2 083 nakažených. Nejhorším rokem, kdy byla nemoc již pravidelně zachycována hygieniky, byl rok 1979, kdy bylo nakažených přes 32 000.
Nakažených přibývá od letošního března každý měsíc. Například v srpnu jich bylo 295 a v září už 428. Nejvíce se šíří mezi lidmi bez domova a ve vyloučených lokalitách. Problém je také u drogově závislých a v místech, kde nejsou dobré hygienické podmínky (například ubytovny). Žloutenka se také šíří mezi dětmi, kde dochází k většímu kontaktu zejména ve školkách a školách.
Hepatitidě typu A se také říká „nemoc špinavých rukou“. Přenáší se fekálně-orální cestou, kdy si nakažený špatně umyje ruce a přenáší tak virus dále na předměty, kterých se dotkne. Pokud se pak zdravý člověk dotkne nakaženého předmětu a následně si sáhne do úst či očí, nemoc na sebe přenese. Pozor je potřeba dávat i v případě potravin, kdy můžeme nemoc chytnout i přes umyté ruce.
Žloutenka se nejdříve projevuje jako klasické nachlazení. Nemocný je unavený, má horečku a trpí nevolností. Později se projeví zežloutnutí očí a kůže a ztmavnutí moči. U někoho může nemoc proběhnout zcela bezpříznakově, zejména pak u dětí. Inkubační doba žloutenky je 14 až 50 dní, a i proto je těžko trasovatelný původ nákazy. Nemoc postihuje játra, proto je důležité následně držet dietu, která játrům odlehčí.
Nejjednodušší ochranou je očkování, které je dostupné i pro děti. Nejedná se ale o povinné očkování a není tak hrazeno pojišťovnami. Mnoho z nich však na očkování již přispívá. Důležitá je také hygiena rukou, a to zejména po příchodu domů, do práce či školy. Dobré je i použití dezinfekce na ruce po využití městské hromadné dopravy nebo po návštěvě veřejné toalety či míst, kde se vyskytuje větší množství lidí.
