Pěšky člověk za den ujde několik desítek kilometrů. V autě po dálnici zvládne za stejnou dobu překonat přes tisíc kilometrů a dopravní letadlo ho za jediný den přenese na opačný konec planety. Nejrychlejší kosmické lodě pak dokážou za několik dní doletět k Měsíci. Lidské vnímání vzdáleností je svázáno s našimi dopravními prostředky – o to hůře se představuje milník, kterého právě dosáhla americká sonda Voyager 1. Jako vůbec první lidský výtvor se vzdálila na jeden světelný den od Země, tedy přibližně na 26 miliard kilometrů.
Jeden světelný den je 25 902 068 371,2 km.
Signál letící nejvyšší možnou rychlostí ve vesmíru – rychlostí světla – tak k sondě putuje celých 24 hodin. Pokud inženýři z NASA pošlou na palubu příkaz, na potvrzení si musejí počkat dva dny. Přesto s tímto veteránem vesmírného průzkumu stále komunikují. Voyager 1 odstartoval v září 1977 s původním plánem zkoumat pět let Jupiter a Saturn. Dnes je ve službě už 49 let, dávno opustil ochrannou bublinu slunečního magnetického pole a řítí se mezihvězdným prostorem rychlostí přes 61 tisíc kilometrů v hodině.
Boj o každý watt energie
Udržet téměř půl století starý stroj při životě vyžaduje neustálé improvizace. Sondu napájejí tři radioizotopové termoelektrické generátory s plutoniem, jejichž výkon postupně klesá z původních 470 wattů na dnešních zhruba 210 wattů. V provozu proto zůstaly jen dva z deseti vědeckých přístrojů, které měří magnetická pole a hustotu nabitých částic.
Letos v létě provedl tým NASA riskantní manévr přezdívaný „Velký třesk“. Operátoři současně vypnuli tři energeticky náročná zařízení a zapnuli jiná, úspornější, rozmístěná tak, aby udržela palivové potrubí v teple a zabránila zamrznutí pohonné látky. Tím se podařilo ušetřit 10 wattů, což misi prodloužilo zhruba o dva a půl roku. Že sonda přesluhuje, však připomněl konec října, kdy se Voyager 1 na 48 hodin odmlčel, než se spojení samo obnovilo.
Pravé poselství lidstva
Jednou energie dojde definitivně a Voyager 1 se odmlčí. Poletí však dál – za 40 tisíc let mine hvězdu Gliese 445. Na palubě nese slavnou Zlatou desku se zvuky Země, hudbou a pozdravy v 55 jazycích. Tím nejcennějším poselstvím pro vesmír ale není samotný pozlacený měděný disk, nýbrž sonda jako taková. Voyager je mimořádným triumfem lidské vynalézavosti, zvídavosti a vytrvalosti – důkazem, že i stroj s výpočetním výkonem zlomku dnešního telefonu dokáže překonat hranice naší soustavy a rozšířit obzory celého lidstva.

