Žloutenka typu A je vysoce nakažlivá nemoc, která je známá také jako nemoc špinavých rukou. Podle Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března letošního roku evidováno už 320 případů tohoto onemocnění. Zvýšený počet nakažených se projevil už minulý rok, kdy bylo evidováno 636 nemocných, z toho dva zemřeli. Žloutenka se však šíří i v ostatních evropských státech, nejenom v ČR.
Hepatitidou typu A se můžete nakazit prakticky kdekoliv, větší riziko je pak v místech, kde je špatná hygiena. Více se šíří mezi dětmi a mladými dospělými, a to zejména kvůli tomu, jak se přenáší. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, který vir přenáší. Stačí, aby se nemocný dotknul například kliky od dveří, následně po něm se jí dotkl zdravý člověk a sáhl si na ústa či oči a virus na sebe přenese. Proto je důležité si umývat ruce vždy, když přijdete domů, po toaletě a nejlépe i po použití hromadné dopravy. Virus totiž ulpí na rukou a můžete si jej donést až domů.
Žloutenka se více roznáší ve vyloučených lokalitách, na ubytovnách, mezi lidmi bez domova a drogově závislými. Virus se také může nacházet v kontaminované vodě, kdy v exotických zemích není voda pitná z kohoutku a nedoporučuje se s ní ani čistit zuby, jelikož může být znečištěná. V těchto zemích je také důležité zjišťovat, z čeho je případně tvořen led do nápojů. Žloutenku si tedy můžete přivézt z dovolené a ani o tom nebudete vědět. Její inkubační doba je totiž až 50 dní a nemoc může být dlouhou dobu bezpříznaková.
Nejčastějšími projevy žloutenky jsou teplota, nevolnost, bolest pod pravým žebrem, bolesti břicha a později typické zežloutnutí kůže a bělma, tmavá moč a naopak světlá stolice. „Za nejlepší preventivní opatření je možné označit očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě. Očkování je doporučováno zejména osobám vystaveným zvýšenému riziku nákazy hepatitidou A v rámci svého povolání, dále cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, osobám s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, stejně jako osobám s rizikovým chováním umožňujícím šíření viru,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.
Bezpečné očkování je pro děti už od jednoho roku života, ale není hrazeno pojišťovnou, a proto není proočkovanost dostatečná. Výjimku tvoří zaměstnanci základních složek integrovaného záchranného systému, kterým stát očkování platí. Prevencí je také samozřejmě dodržování osobní hygieny a pečlivé umývání rukou. Důležité je také omývání ovoce a zeleniny před konzumací, a to zejména v exotických zemích.
