I když vám jméno společnosti Ookla (ookla.com) nic neřekne, nejspíše znáte její nejznámější produkt Speedtest. Ten na webu nebo v aplikaci umožňuje snadno změřit rychlost internetového připojení. Získaná data také putují na servery, kde se z nich dají sestavovat zajímavé statistiky. A tentokrát jsou zaměřeny na pokrytí internetem ve vlacích.
Rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími evropskými zeměmi je ohromující. Ve 2. čtvrtletí roku 2025 udávalo tempo vlakového Wi-Fi v Evropě Švédsko s mediánem stahování 64,58 Mb/s, následované Švýcarskem (29,79 Mb/s) a Irskem (26,33 Mb/s). Nejhoršími výsledky se vyznačovaly zaostávající země jako Španělsko (1,45 Mb/s), Spojené království (1,09 Mb/s) a Nizozemsko (0,41 Mb/s), kde byla rychlost stahování až 158krát nižší než v nejlepším Švédsku.
Starší technologie Wi-Fi táhne mnoho železničních sítí. Na zkoumaných evropských trzích téměř dvě pětiny připojení stále využívají Wi-Fi 4 (standard z roku 2009) a asi 22 % používá méně kapacitní pásmo 2,4 GHz, které je náchylnější k přetížení a rušení. Ve Spojeném království je stále více než polovina všech železničních připojení na Wi-Fi 4 a 38 % na 2,4 GHz. V Polsku zůstávají železniční spojení téměř výhradně na Wi-Fi 4 a pásmu 2,4 GHz.
Na pásmu a generaci Wi-Fi záleží, ale skutečným úzkým hrdlem je backhaul. Srovnání v rámci jednotlivých zemí ukazují výrazné nárůsty pro 5 GHz oproti 2,4 GHz (např. +328 % v Německu) a Wi-Fi 5 oproti Wi-Fi 4 (např. +241 % v Německu). Země, které mají modernější Wi-Fi mix, a tedy více využívají pásmo 5 GHz, jako například Španělsko a Itálie, však mohou stále dosahovat nižších rychlostí. To ukazuje, že dominantním faktorem ovlivňujícím výkon je backhaul (tj. spojení mezi střešními anténami vlaku a veřejnými mobilními sítěmi), nikoliv pouze kabinové Wi-Fi.
Asijské železniční sítě jsou vybaveny moderním Wi-Fi mixem a nižší latencí, ale nejsou vždy rychlejší. Tchaj-wan vykázal nejnižší latenci a jediný hmatatelný podíl Wi-Fi 6 (~20 %), zatímco Japonsko a Jižní Korea nevykazovaly prakticky žádné využití starších Wi-Fi 4 nebo 2,4 GHz. V celé Asii se typické mediány rychlostí stahování (6-8 Mb/s) pohybují pod evropskými lídry, ale nad jejími zaostávajícími zeměmi, což odráží rozdílné politické přístupy (tj. větší důraz na mobilní sítě než na Wi-Fi).
