Když se řekne Škoda Group, představíte si vlaky, tramvaje, metro, trolejbusy a elektrobusy. Ale samotným dopravním prostředkem to nekončí. Dohromady tvoří jen část dopravního systému moderních měst, kde lidé spoléhají na veřejnou dopravu. A i v této oblasti se Škoda Group angažuje a představuje svoji vizi Smart City ve veřejné dopravě.
Základem vize je, že když se v roce 2050 podíváte ven ze svého okna ve městě, uvidíte daleko méně aut než dnes. A to i přes to, že se do měst stěhuje čím dál tím více lidí a tento trend bude pokračovat. A jak toho dosáhnout? Zejména rozvojem autonomních služeb.
Průměrná vzdálenost v ČR mezi domovem a prací je 10 až 20 kilometrů- Pokud ji po Praze budete jezdit autem, zaplatíte za rok asi 40 tisíc korun, zatímco roční kupón vás přijde na 3650 korun. Ekonomicky tak není nad čím přemýšlet, ale přesto je zde počet cestujících zhruba 55:45 ve prospěch aut. Proč? Je zde celá řada faktorů od bezpečnosti, po snadnost používání a další.
A právě autonomní technologie mají situaci tak zjednodušit, že sice budete cestovat veřejnou dopravou, ale stejně jednoduše, jako byste seděli v autě. Je však potřeba vyřešit nejenom technologie, ale i legislativu a také přijetí veřejností. Proto se jedná o dlouhodobý projekt s minimálním rámcem deset let.
Konrétní technologie
A jak těchto cílů dosáhnout? Ve Škoda Group už pracujcí na konkrétních projektech. V současné době máme 4 stupně autonomie.
- 0 – manuální řízení
- 1 – asistenti, kteří zasahují do řízení
- 2 – vlaky se rozjíždějí a zastavují automaticky, strojvedoucí je stále přítomen
- 3 – autonomní vozidlo jede samo, pouze za přítomnosti odborného personálu (průvodčí)
- 4 – plně automatizovaný systém bez přítomnosti personálu
Zastupcem první kategorie je například Antikolizní systém (ACS) pro tramvaje, který je základním kamenem jakékoli vyšší autonomie. Je nasazen v tramvajích v Praze a Tampere. Jeho přínosem je snížení počtu nehod, za což získal v roce ocenění Česká hlava.
Zástupcem druhého stupně autonomie je Automatické vedení vlaku (ATO), které bylo ověřeno na v provozu na flotile v Lotyšsku. Výhodou je, že funguje bez potřeby dodatečné infrastruktury, ale investuje se pouze do vlaku. Systém znalost jízdního řádu, profilu trati, polohy vozidla a také komunikuje se zabezpečovacím zařízením. A jedna z výhod? Vlak zastaví u nástupiště na centimetr přesně, ale hlavně dojde k poklesu provozních nákladů až o 15 % v porovnání s lidským řidičem.
Autonomně zatím v depu
Nasazení plné autonomních systémů je prozatím kvůli legislativě možné pouze v depu. V Tampere se realizuje projekt Smart Depot, který dosahuje úrovně 4. Zde šetří hlavně lidský personál, který moc nemá rád noční směny, kdy v depu probíhá většina operací, jako je parkování, údržba a příprava vozidel.
Další prostor, kam by se tento systém mohl rozšířit jsou točny, kde by jeho nasazení umožnilo řidičům lépe čerpat přestávku.
Chytré sítě i zastávky
Moderní systémy ale nekončí v samotném vozidle. Umožňují například pokročilou telematiku, tedy hlášení incidentů na trati, sledování spotřeby a nejrůznějších anomálií. V ideálním případě lze poruchy diagnostikovat dříve, než se projeví.
Pokud na získaná data nasadíme umělou inteligenci lze pak pomocí vozidlových kamer detekovat nevhodné chování, například jízdu na spřáhle, sprejerství nebo incident mezi pasažéry.
