Podobně jako u jiných poruch vnímání nejde o „představy“ ani o přehnanou citlivost. Jde o to, že nervový systém začne normální podněty vyhodnocovat jako bolestivé. A tělo pak skutečně „hoří“, i když není co hasit.
Co je syndrom hořících úst
Syndrom hořících úst (Burning Mouth Syndrome, BMS) je chronická porucha charakterizovaná pálením, štípáním nebo žhavým pocitem v dutině ústní bez viditelného nálezu.
Nejčastěji se týká:
- špičky a hřbetu jazyka
- tvrdého patra
- vnitřní strany rtů
- někdy celé ústní sliznice
Přidat se může:
- kovová nebo hořká pachuť
- pocit sucha v ústech
- změna vnímání chuti
Sliznice přitom často vypadá zcela normálně. A právě tento rozpor mezi silným vjemem a „čistým nálezem“ bývá pro pacienty psychicky náročný.
Není to aft ani plíseň
Jednou z prvních věcí, které se obvykle řeší, je vyloučení infekce – například kvasinkové. Pokud se ale jedná o pravý syndrom hořících úst, nejde o:
- aftózní stomatitidu
- mechanické poranění
- klasický zánět sliznice
- běžnou infekci
U části pacientů se ukazuje, že jde o neuropatickou bolest – tedy poruchu přenosu nebo zpracování signálu v drobných nervových vláknech, která zásobují dutinu ústní.
Proč tělo „hoří“: co se děje v nervovém systému
Bolest nevzniká jen tehdy, když dojde k poranění. Může vzniknout i tehdy, když je přecitlivělý samotný nervový systém. V takovém případě mozek interpretuje běžné podněty – například proudění vzduchu nebo kontakt jazyka se zuby – jako pálení.
Výzkumy naznačují, že u některých pacientů dochází k poruše tzv. malých nervových vláken, která vedou signály bolesti a teploty. Jindy může hrát roli hormonální změna nebo imunitní dysregulace.
Nejčastější souvislosti:
- hormonální změny (často po menopauze)
- nedostatek vitaminu B12, železa nebo kyseliny listové
- poruchy štítné žlázy
- diabetes
- chronický stres
- autoimunitní onemocnění
Ne vždy se podaří jasnou příčinu najít. Pak se mluví o primárním (idiopatickém) syndromu hořících úst.
Typický průběh během dne
Zajímavé je, že u mnoha lidí má stav poměrně charakteristický rytmus:
- ráno jsou potíže minimální
- během dne se zhoršují
- večer bývají nejintenzivnější
Jídlo může krátkodobě ulevit, zatímco stres obtíže často zesiluje. Spánek bývá paradoxně obdobím úlevy – což je další znak neuropatického mechanismu.
Diagnostika: když je nález „normální“, ale potíže trvají
Syndrom hořících úst je diagnóza, která se stanovuje až po vyloučení jiných příčin. Lékař obvykle zvažuje:
- krevní testy (železo, B12, štítná žláza, glykemie)
- vyloučení kvasinkové infekce
- alergickou reakci na dentální materiály
- neurologické souvislosti
Pokud jsou všechna vyšetření negativní a obtíže přetrvávají déle než několik měsíců, mluví se o chronickém syndromu hořících úst.
Léčba: záleží na příčině
Neexistuje jedna univerzální léčba. Terapie se odvíjí od toho, co se podaří odhalit:
- doplnění vitaminových deficitů
- úprava diabetu nebo hormonální nerovnováhy
- léčba neuropatické bolesti
- cílená práce se stresem a spánkem
U části lidí se obtíže postupně zmírní. U jiných kolísají v závislosti na celkovém stavu organismu.
Proč to není „jen psychika“
Bolest bez viditelného nálezu svádí k rychlému závěru, že jde o psychosomatiku. Realita je ale složitější. Nervový systém může být přecitlivělý, aniž by byl strukturálně poškozený. A bolest pak vzniká v rámci poruchy zpracování signálu – nikoliv z vůle pacienta.
Syndrom hořících úst je příkladem toho, jak komplexní je lidské tělo. Imunitní systém, hormony i nervová regulace se navzájem ovlivňují. Pokud se jeden článek řetězce vychýlí, může se objevit příznak, který působí nevysvětlitelně.
Signál, který si zaslouží pozornost
Pokud pálení úst přetrvává déle než několik týdnů, je na místě vyšetření. Ne kvůli panice, ale kvůli systematickému vyloučení příčin. Ve většině případů nejde o nebezpečný stav, ale o poruchu regulace, kterou lze alespoň částečně ovlivnit.
Lidské tělo někdy opravdu „hoří“ bez ohně. A právě tehdy stojí za to podívat se pod povrch – doslova i obrazně.
