Kortizol patří mezi nejčastěji „démonizované“ hormony lidského těla. Spojuje se primárně se stresem, únavou, přibíráním na váze nebo poruchami spánku. Ve skutečnosti však nejde o „zlý hormon“, ale o zásadní regulační prvek, bez kterého by tělo nedokázalo fungovat.
Problém nenastává ve chvíli, kdy se kortizol uvolní, ale tehdy, kdy se uvolňuje ve špatnou dobu, příliš dlouho nebo bez možnosti útlumu. V takovém případě mohou převážit nevýhody, které jsem popisovali v úvodu, jak vysvětluje National Library of Medicine.
Co je kortizol a kde vzniká
Kortizol je steroidní hormon produkovaný kůrou nadledvin. Je součástí tzv. stresové osy HPA (hypotalamus–hypofýza–nadledviny), která propojuje mozek s hormonální odpovědí těla.
Jeho hlavní úlohou je připravit organismus na zátěž. Nejen psychickou, ale i fyzickou – hlad, infekci, úraz nebo náhlou změnu prostředí.
Kortizol ovlivňuje:
- hladinu krevního cukru
- krevní tlak
- imunitní reakce
- metabolismus tuků a bílkovin
- bdělost a soustředění
Kortizol jako ranní startér
Za normálních okolností má kortizol přesný denní rytmus. Jeho hladina začíná stoupat ještě před probuzením a vrcholí ráno, přibližně 30–60 minut po otevření očí.
Tento tzv. kortizolový nástup má jasný smysl: probudit tělo, zvýšit dostupnost energie a nastartovat organismus do dne.
Bez ranního kortizolu bychom:
- byli extrémně unavení
- měli nízký tlak
- nezvládli fyzickou ani mentální aktivitu
Večer by naopak měla hladina kortizolu klesat, aby mohl převzít roli melatonin a tělo se připravilo na spánek.
Když stres nikdy nekončí
Problém nastává ve chvíli, kdy stresová osa zůstává aktivní dlouhodobě. Tělo pak funguje v režimu neustálé pohotovosti, jako by hrozilo nebezpečí, které nikdy nepřijde.
Dlouhodobě zvýšený kortizol může vést k:
- poruchám spánku
- zhoršenému trávení
- oslabení imunity
- úzkosti a podrážděnosti
- horší regeneraci organismu
Zároveň se může narušit jeho denní rytmus. Typickým scénářem je nízký kortizol ráno a vysoký večer, což vede k ranní únavě a večernímu přebuzení.
Kortizol a trávení
Kortizol má přímý vliv na trávicí trakt. Krátkodobě může trávení utlumit, aby tělo šetřilo energii na zvládnutí stresu. Dlouhodobě však tento stav není udržitelný.
Při chronickém stresu může docházet k:
- zpomalení trávení nebo naopak průjmu
- zvýšené citlivosti střev
- narušení střevní bariéry
- horší komunikaci mezi mozkem a střevy
Právě proto se kortizol často zmiňuje v souvislosti se syndromem dráždivého tračníku nebo funkčními trávicími obtížemi.
Kortizol není zlo, ale signál
Důležité je pochopit, že kortizol není nepřítel. Je to adaptivní hormon, který reaguje na to, co tělu dáváme za podněty.
Nezvyšuje se jen stresem, ale také:
- nedostatkem spánku
- nepravidelným jídlem
- přetížením bez regenerace
- dlouhodobým psychickým napětím
Pokud tělo nemá prostor stresovou reakci ukončit, kortizol zůstává zvýšený i ve chvílích, kdy už není potřeba.
Jak tělo přirozeně „vypíná“ kortizol
Útlum kortizolu neprobíhá silou vůle. Řídí ho především parasympatický nervový systém, tedy mechanismy spojené s klidem a regenerací.
Mezi přirozené signály, které tělu říkají, že je bezpečno, patří:
- pravidelný spánkový režim
- klidné a hlubší dýchání
- pocit sytosti a stabilní příjem energie
- fyzická aktivita bez přepínání sil
- opakující se denní rytmus
Nejde o rychlé řešení, ale o návrat k biologické rovnováze.
Hormon, který odráží náš životní styl
Kortizol je v mnoha ohledech zrcadlem toho, jak žijeme. Neříká jen, že jsme ve stresu, ale také jak dlouho a zda má tělo možnost se z něj vrátit zpět.
Není cílem ho „snížit za každou cenu“. Cílem je, aby se zvyšoval a klesal ve správný čas. Teprve tehdy může plnit svou roli – chránit organismus, nikoli ho vyčerpávat.
