Když papež Lev XIV. v proslovu ke kardinálskému kolegiu představil svou vizi papežství, vysvětlil také, proč si vybral své papežské jméno. A padl zde i termín, který byste v souvislosti s tradiční katolickou církví dávali do souvislosti jen těžko – umělá inteligence.
„Rozhodl jsem se přijmout jméno Lev XIV. Důvody jsou různé, ale především proto, že papež Lev XIII. se ve své historické encyklice Rerum novarum zabýval sociální otázkou v souvislosti s první velkou průmyslovou revolucí. V naší době církev nabízí všem pokladnici svého sociálního učení v reakci na další průmyslovou revoluci a na vývoj v oblasti umělé inteligence, který představuje nové výzvy pro obranu lidské důstojnosti, spravedlnosti a práce.“
Může se to zdát překvapivé, ale katolická církev se v posledních letech velmi zajímá o vývoj umělé inteligence. V lednovém dokumentu se církev zamýšlí nad AI, jejími omezeními, vztahem k pravdě a etikou vývoje a používání této technologie. Dokument také odkazuje na varování, které papež František vydal o rok dříve a které se týká potenciálu AI vytvářet částečně nebo zcela falešná vyprávění, kterým se věří a která se vysílají, jako by byla pravdivá.
Společně s prohlášením nového papeže se tak umělá inteligence a její schopnosti dostávají do popředí i v jinak tradiční katolické církvi. Novému papeži totiž moderní technologie nejsou cizí – jak jste si mohli povšimnout během jeho prvních kroků v úřadu, na zápěstí má chytré hodinky Apple Watch.
