Většina lidí má platební karty spojené s rozmachem moderních technologií, ale jak připomíná Mastercard v tiskové zprávě, ne vždy tomu tak bylo. S úplně prvními kreditními kartami se platilo tak, že si obchodník opsal údaje z karty, přidal částku a nechal dokument podepsat zákazníkem. V podstatě si tak vyrobil šek, který později inkasoval u banky. Práci trochu ulehčila vystouplá písmenka na přední části karty a zařízení lidově zvané „žehlička“. Několika pohyby se daly údaje z karty obtisknout na papír. Tento postup si možná pamatujete z počátků platebních karet v bývalém Československu.
Hlavním problémem byla ovšem bezpečnost. Systém fungoval off-line, takže byl náchylný na zneužití různými druhy podvodů. Kupříkladu společnosti vydávající platební karty rozesílaly každý měsíc seznamy čísel „špatných“ karet a obchodník měl teoreticky ověřovat, jestli mezi nimi není i ta, kterou právě drží v rukou. Prakticky to moc nefungovalo, a tak banky i obchodníci důsledně fyzicky likvidovaly takovéto karty. Typické stříhání karet nůžkami ale dnes uvidíme spíše jen ve filmech. Na začátku šedesátých let 20. století přišla společnost IBM s technologickým řešením, které umožnilo zakódovat údaje o kartě a držiteli do magnetického proužku na zadní straně karty. To otevřelo cestu elektronickým platebním terminálům, které se později začaly zvládat autorizaci v reálném čase.
Ani magnetický proužek však není dokonalé řešení. Mnohé karty se po kontaktu se silným magnetem staly nefunkční. Společně se slabým zabezpečením informací to vedlo k tomu, že banky začaly nasazovat do karet čipy. První pokusy se objevily prakticky souběžně s magnetickým proužkem, a to ve Francii. Různé společnosti ale používaly různé standardy, takže k masovějšímu rozšíření došlo až na konci devadesátých let, kdy se velcí hráči shodli na společném standardu EMV. Od té doby je placení pomocí čipů na vzestupu, zvláště poté, co se prosadila jeho bezkontaktní varianta. To dále otevřelo dveře moderním platebním metodám, jako je placení mobilem nebo hodinkami.
I z toho důvodu se společnost Mastercard rozhodla, že od roku 2024 začne na většinu trhů dodávat karty, na kterých bude magnetický proužek chybět. Přechodné období potrvá až do roku 2033, aby měly i banky z méně rozvinutých oblastí dostatek času na přechod.
