Zdražování energií si vynucuje úspory. S nimi souvisí i změna právních předpisů ohledně minimálních vnitřních teplot pro různé provozy. Nejen tato úprava, ale i obava z vysokých nákladů, nutí mnohé z nás zásadně měnit zvyklosti týkající se teplotního komfortu. Příliš radikální snížení vnitřní teploty a omezení větrání však pomáhá vzniku nežádoucích plísní. Stejně tak málo ohřátá teplá voda na potřeby sprchování či koupání nahrává množení nebezpečných bakterií. Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich tak může být značný. „Při významném snížení teploty vzduchu v místnosti může docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti, a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř budov. Plísně přitom nemusí být jen dobře viditelné na stěnách, ale i skryté uvnitř souvrství stěn. Ze zdravotního hlediska proto doporučujeme udržovat takovou teplotu, aby na nejchladnějších površích v bytě nedocházelo k časté nebo trvalé kondenzaci vlhkosti. Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45 – 55 % a teplota vzduchu kolem 20 až 22 °C,“ upřesňuje RNDr. Bohumil Kotlík, vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší.
„V prostorách, kde se koncentrují lidé, jako jsou školy, kanceláře a další, je třeba na pravidelné větrání myslet i z hlediska prevence šíření respiračních onemocnění. Častá výměna vzduchu je důležitou pomůckou při snaze omezit koncentraci virů šířících se kapénkami, což se týká samozřejmě i chřipky a koronaviru,“ připomíná MUDr. Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.
Pravidelné rychlé a krátké větrání je zejména ve školách podstatné i proto, aby nedocházelo ke koncentraci různých škodlivin, které se ve vnitřním ovzduší mohou vyskytovat. Známým indikátorem nedostatečného větrání je oxid uhličitý, který všichni vydechujeme. „Vnímáme, že ochota větrat klesá ruku v ruce s poklesem teploty v místnosti. Vzhledem k nízkému energetickému výdeji u dětí a mladistvých během vyučovacích hodin, doporučujeme udržovat teplotu vzduchu nad 20 °C, ideálně okolo 22 °C. V mateřských školách a jeslích je také dobré myslet na to, že se děti pohybují při aktivitách u země, kde bývá chladněji,“ vysvětluje odborná pracovnice Národní referenční laboratoře pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí, Ing. Lenka Prokšová Zuská, Ph.D.
Často se také jako jedna z rad pro energetické úspory uvádí snížení teplot vody v bojleru nebo ve výměníkové stanici v obytném domě. Pokud je však teplota teplé vody udržována pod 45 °C, ve vodě významně narůstá riziko množení bakterií druhu Legionella, které způsobují tzv. legionářskou nemoc. Teplota vody v jakémkoli typu zásobníku by se měla ideálně pohybovat kolem 50 až 60 °C, s možností přihřátí nad 70 °C, při které bakterie Legionelly hynou. Není vhodné příliš snižovat teplotu vody v bojleru, zvláště pokud není jasné, v jakém stavu jsou rozvody. Důležitá je totiž i mikrobiologická čistota potrubí.
„Legionella způsobuje akutní horečnaté onemocnění podobné zápalu plic a v případě komplikací může dojít u pacienta až k respiračnímu selhání, neurologickým komplikacím nebo k selhání ledvin. Ideální teplota vody pro množení bakterií druhu Legionella se pohybuje od 25 do 45 °C. Teplota studené vody by se tedy měla pohybovat pod 25 °C a teplota teplé vody ideálně nad 50 °C,“ upozorňuje zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.
