Na palubě kosmické lodi dojde k nepředvídatelné události. Následkem úniku vzduchu je většina posádky v bezvědomí a nemůže problém řešit. Hrozí jim tak nevyhnutelná smrt. V tu chvíli se však na scéně zjevuje neohrožený robot, který identifikuje problém a pomůže ho vyřešit. Připadá vám to jako scéna ze sci-fi filmu? Přesně takový experiment se však odehrál na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. NASA zde testuje roboty Bumble, které vypadají jako roztomilé vznášející se kostky. Pohání je software ISAAC, což je zkratka pro Integrated System for Autonomous and Adaptive Caretaking (Integrovaný systém pro autonomní a adaptivní péči). To v tomto případě znamená, že astronautům nejenom pomáhá a stará se o jejich pohodlí, ale může i zachraňovat životy.
Při simulované havárii začala na palubě ISS nebezpečně narůstat koncentrace oxidu uhličitého. Během simulace se Bumble dokázal obratně pohybovat po stanici a najít místo problému, kterým byl ventilační otvor pro systém cirkulace vzduchu v kabině. Jakmile se robot dostal na správné místo, pomocí počítačového vidění odhalil cizí předmět, který větrací otvor blokoval. Pro tuto příležitost se jednalo o vytištěný obrázek ponožky. Pak musel Bumble zavolat člena posádky, aby mu pomohl předmět odstranit. Jak se říká, „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Proto simulace zahrnovala i překážky, z nichž nejzáludnější byly změti kabelů, z nichž se robot musel vymotat. Také došlo na náhlé přerušení komunikace. S obojím si robot poradil, byť v několika okamžicích potřeboval pomoc operátorů z řídícího střediska.
Bumble a jeho dobrodružství při záchraně lidské posádky je jen jedním malým střípkem v robotickém výzkumu NASA. Konečným cílem je, že při cestách do hlubokého vesmíru budou lodě plně robotické. Nyní se takové systémy testují na nákladních lodích, které by měly zvládat dopravovat zásoby na ISS zcela samočinně.
