Když se řekne salmonela, každému se vybaví nepříjemné průjmové onemocnění, které hrozí obzvláště v letních měsících ze špatně tepelně upravených potravin. Zdá se ale, že to také může být nečekaný spojenec v boji proti mnohem závažnějšímu onemocnění. Vědci totiž vytvořili bakterie salmonely, které se samy ničí uvnitř nádorů a uvolňují signály, které vyvolávají silné imunitní náboje a zmenšují rakovinu tlustého střeva u myší, což otevírá cestu k „živým lékům“ proti smrtelným nádorům.
Kolorektální karcinom je jedním z nejsmrtelnějších nádorů na světě a současná imunoterapie při jeho léčbě často nefunguje dobře. Ve snaze snížit její vysokou úmrtnost vědci neustále hledají nové a účinnější způsoby léčby rakoviny tlustého střeva.
V nové studii Yong Loo Lin School of Medicine (NUS Medicine) při Národní univerzitě v Singapuru a Central South University v Číně vědci prozkoumali slibnou cestu v léčbě kolorektálního karcinomu, a to posílení speciálních shluků imunitních buněk zvaných zralé terciární lymfoidní struktury (mTLS), které se tvoří v blízkosti nádorů a jsou spojovány s lepším přežitím.
Výzkumníci začali s oslabeným kmenem Salmonella typhimurium, který se již v dřívějších studiích na lidech ukázal jako bezpečný při léčbě jiných druhů rakoviny. Tento kmen se přirozeně zaměřuje na nádory. Bakterie byly upraveny přidáním synchronizovaného lyzačního obvodu (SLC), aby se po dosažení vysoké hustoty uvnitř nádorů samy a ve shodě zničily. Při této lýze bakterie uvolňují protein zvaný LIGHT, který se váže na receptor zvaný HVEM na imunitních buňkách, čímž dochází k silné aktivaci imunitního systému.
Terapie byla testována na dvou typech myší náchylných ke kolorektálnímu karcinomu: na genetickém modelu (myši, u kterých se přirozeně vyvíjejí střevní nádory) a na chemickém modelu (kde byla rakovina vyvolána). Výzkumníci měřili posuny v buňkách vrozené imunity, zejména ILC3, T-lymfocytech a přítomnost mTLS. ILC3 jsou vrozené lymfoidní buňky skupiny 3, imunitní buňky, které mají zásadní význam pro udržení zdraví v bariérových tkáních, jako jsou střeva a plíce.
Studie má některá omezení, zejména to, že účinky byly pozorovány u myší; lidský imunitní systém a střevní bakterie mohou reagovat jinak. Upravené bakterie při lýze uvolňují mnoho faktorů, takže je těžké určit, které účinky jsou specifické pro LIGHT. Přesné podtypy ILC a navazující dráhy jsou stále nejasné. A konečně, každá terapie živými bakteriemi s sebou nese riziko nechtěné infekce, zánětu nebo nepředvídatelných interakcí s mikrobiotou pacienta.
