V duchu si řeknete „Vánoce“ a najednou se objeví specifická vůně. Nemusí jít o jehličí, cukroví ani štědrovečerní večeři. Možná ji ani nedokážete přesně popsat, přesto ji bezpečně poznáte. K danému slovu zkrátka patří, pokaždé je stejná a přichází sama, bez jakékoliv snahy. Pokud něco podobného znáte od dětství, možná vás dlouho ani nenapadlo, že ostatní lidé slova takto neprožívají.
Jedním z možných vysvětlení je synestezie, při níž určitý podnět automaticky vyvolává další smyslový prožitek. Známější jsou případy, kdy mají písmena vlastní barvy nebo hudba vyvolává barevné dojmy. Propojení se však může týkat také slov a vůní, jak popisují i výzkumníci z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (viz cuni.cz).
Když má slovo vlastní vůni
Pro spojení slov s čichovými prožitky se používá označení lexikálně-čichová neboli lexikálně-olfaktorická synestezie. V odborných studiích se čichové zážitky objevují také při zkoumání lexikálně-chuťové synestezie. Zkušenost některých lidí totiž zahrnuje současně chuť, vůni nebo pocit určité struktury v ústech. Jednotlivé prožitky tak nemusí zapadat do dokonale oddělených kategorií.
Výzkumníci z Amsterdamské univerzity například popsali ženu, které slova vyvolávala chutě, pachy i další tělesné pocity. Spouštěčem bylo jejich slyšení, čtení nebo pouhé vyslovení v duchu. Některé prožitky dokázala pojmenovat, jiné se jí popisovaly obtížně. U části slov šlo výslovně o čichový vjem. Studie tak ukazuje, že „vonící slova“ nemusí být jen básnickým obratem (viz frontiersin.org).
Rozhoduje automatické a stálé propojení
Pro synestezii je typické, že si člověk výsledný prožitek vědomě nevybírá. Nemusí přemýšlet, jaká vůně by se ke slovu hodila. Dostaví se sama a spojení zůstává v čase podobné. Zároveň je osobní: tentýž podnět nemusí u dvou lidí vyvolat stejný zážitek. Automatičnost, dlouhodobou stálost a individuálnost těchto vazeb popisuje také český lingvista Jan Chromý (viz cuni.cz).
Není přitom podmínkou, aby spojení působilo nelogicky. Slovo spojené s jídlem může vyvolávat odpovídající chuť či vůni, zatímco jiné má vazbu, kterou okolí vůbec nepochopí. Samotný příklad „Vánoce voní po čokoládě“ proto k rozpoznání synestezie nestačí. Důležitější je, jak prožitek vzniká a zda se opakovaně vrací bez vědomého úsilí.
Živá vzpomínka může vypadat podobně
Mozek umí vůně také vybavovat z paměti. Podobně jako si představíte známou melodii můžete mít vnitřní představu kávy, parfému nebo kuchyně u prarodičů. Označuje se to jako čichová představivost neboli olfaktorická imaginace. Výzkum ukazuje, že taková představa může v některých ohledech připomínat skutečné čichové vnímání (viz nih.gov).
Hranice mezi velmi živou představou a synestezií proto nemusí být ostrá. Ani okamžitá, opakující se vůně sama o sobě není spolehlivým domácím testem. Výzkumníci posuzují více vlastností prožitku a mohou sledovat, nakolik se konkrétní spojení zachovávají při opakovaném testování. Rozlišení synestezie a živé čichové představivosti bylo dokonce přímo tématem studie člověka, kterému vůně vyvolávaly obrázky předmětů (viz nih.gov).
Co se při tom děje v mozku?
Výzkum synestezie se zabývá tím, jak spolu komunikují oblasti mozku zapojené do zpracování různých podnětů. Mezi hlavní vysvětlení patří odlišné propojení a vzájemné ovlivňování těchto oblastí. U některých forem například řeč aktivuje i části mozku spojené se zpracováním barev. Přesný mechanismus však nelze jednoduše zobecnit na všechny druhy synestezie, zvlášť na méně prozkoumané propojení slov a vůní (viz sussex.ac.uk).
Z toho zároveň neplyne, že má člověk poškozený mozek. Dlouhodobá synestezie bývá součástí jeho běžného vnímání. Někdo ji vítá, jiný ji bere jako samozřejmost. Pokud jsou prožitky výrazné nebo nepříjemné, mohou ovšem také rozptylovat.
Kdy už změnu čichu řešit s lékařem?
Jinou situací je, když člověk začne nově cítit pachy bez zjevného zdroje, aniž by šlo o jeho známé celoživotní spojení se slovy. Vnímání pachu, který v okolí není, se označuje jako fantosmie. Změny čichu mohou souviset například s prodělanou infekcí, potížemi v nose a vedlejších dutinách nebo s některými léky. Pokud přetrvávají či se opakují, je vhodné probrat je s praktickým lékařem nebo na ORL (viz nhs.uk).
Jestliže však určitá slova doprovází stejná vůně už od dětství a nijak vás neobtěžuje, může jít o osobitou součást vašeho vnímání. Slovo pak vedle významu a zvuku získává ještě něco navíc: čichový prožitek, který je pro vás důvěrně známý, i když se druhým těžko vysvětluje.
