Kovbojové na koních v záři zapadajícího slunce, drsní muži s vůlí dobývat a přežít. Na druhé straně indiáni, tajemní a zvláštní obyvatelé divočiny s mystickými rituály. To jsou obrazy, které nás fascinují na Divokém západě v románech a filmech. Kolik z těchto romantických představ je však pravdivých? Je čas odhalit skutečnou historii Divokého západu a jeho legendárních postav. Nový šestidílný dokument Americké pohraničí vám ukáže jiný obraz původních obyvatel Ameriky a prvních kovbojů. Pokusí se také vyvrátit některé zažité mýty o těchto obyvatelích.
Historie původních obyvatel Ameriky
Původními obyvateli Ameriky byli přistěhovalci, kteří na kontinent dorazili před 15 000 lety z Asie přes Beringii, zamrzlou pustinu, která v době ledové spojovala Sibiř s Aljaškou. V té době žilo v Americe téměř 600 různých kmenů s odlišnými zvyky, způsobem života a hierarchií. Když Kryštof Kolumbus dorazil do Nového světa, žilo na kontinentu přibližně 5 až 10 milionů původních obyvatel. Jiné odhady hovoří až o 25 milionech. Kmeny žijící na západě, zejména na pláních, byly více nepřátelské. Byli to v podstatě lovci a sběrači a neustále soupeřili o půdu. Naproti tomu kmeny na východ od Mississippi žily ve stabilních vesnicích.
Starší filmy mají tendenci vykreslovat původní obyvatele Ameriky jako zaostalý, barbarský národ, který se po staletí nevyvíjel. Pravdou však je, že v době příchodu Evropanů již na kontinentu žil kulturně vyspělý, mnohojazyčný národ. Kmeny se mezi sebou mísily, učily se navzájem své jazyky a hodně migrovaly – některé dokonce putovaly až do Střední Ameriky. Jiné kmeny upravovaly své životní prostředí: řízeně vypalovaly plochy půdy nebo budovaly zavlažovací systémy.
Nezbytnou součástí života původních obyvatel Ameriky byli také koně. Usnadňovali lov a sloužili k rychlejší přepravě na delší vzdálenosti. Kmeny neustále obchodovaly se zbožím, které získávaly od osadníků. Zároveň obyvatelé získávali nové znalosti, které rychle začlenili do svého každodenního života.
Historie prvních kovbojů
Nejikoničtější postava filmového westernového žánru, kovboj, se v Americe objevila kolem poloviny 19. století. Díky rozmachu výstavby železnic se zkracovaly vzdálenosti a rychle rostl počet obyvatel. Potřebovali zejména jídlo, a to hodně jídla. Hovězí maso bylo na prvním místě v žebříčku spotřeby a bylo zapotřebí odborníků na pasení dobytka a péči o něj: těmi se stali takzvaní kovbojové.
Dovednosti tohoto zvláštního způsobu života měly kořeny v severní Africe, kde Maurové hnali dobytek z koňského hřbetu, zatímco používání provazů zase pocházelo ze západní Afriky. Obě techniky se do Ameriky dostaly prostřednictvím otroků. Poprvé je na východním pobřeží Mexika používali takzvaní vaqueros. Mexičtí „dobytkáři“, kteří byli vycvičeni africkými otroky a byli tak prvními kovboji v Americe.
Na Severu tyto techniky převzali svobodní mladí běloši, kteří přišli do pohraničí a hledali práci na dobytkářských farmách. Tuto práci si však ponechalo i mnoho osvobozených otroků po Občanské válce, protože ji měli v krvi. Z 30 000 kovbojů pracujících jen v Texasu bylo 5-10 000 Afroameričanů. Knižní publikace a filmy mají tendenci historii osadníků, měst Divokého západu, šílenství při stavbě železnic ale i samotných „kovbojů a indiánů“ zkreslovat a mnohdy i romantizovat. Podívejte se na dokument Americké pohraničí na Viasat History a získejte nový pohled na původní obyvatele Severní Ameriky a to v premiéře již 22. září ve 21:00.
