Nové infekční onemocnění v Česku a první úmrtí nakaženého člověka znějí jako začátek další epidemie. V případě viru Shamonda je však potřeba obě zprávy správně zasadit do souvislostí. V Česku nebyla infekce potvrzena u člověka, ale v chovu skotu. Jediný známý lidský případ se objevil ve Francii u pacienta s mimořádně oslabenou imunitou.
Virus zároveň není úplně nový. V Africe jej vědci znají od 60. let minulého století. Nový je jeho rozsáhlejší výskyt v Evropě a především zjištění, že za výjimečných okolností může infikovat také člověka.
Co je virus Shamonda?
Shamonda neboli SHAV patří mezi orthobunyaviry ze séroskupiny Simbu. Je příbuzný například viru Schmallenberg, který rovněž postihuje hospodářská zvířata. Poprvé byl izolován ze skotu v Nigérii v roce 1965, později se sporadicky objevoval u zvířat v dalších částech Afriky a v Japonsku.
V Evropě byl poprvé zachycen v létě 2026. Zpočátku se objevoval u skotu ve Švýcarsku, Francii a jižním Německu, následně se rozšířil do řady dalších evropských zemí. Odborníci zde rozlišují dvě geneticky odlišné varianty označované SHAV-EU1 a SHAV-EU2. Jejich výskyt pravděpodobně souvisí se dvěma samostatnými zavlečeními viru do Evropy, nikoliv s jediným ohniskem, které by se postupně šířilo z jednoho místa (viz nih.gov).
V Česku se objevil u skotu
První český případ byl potvrzen v hospodářství na Táborsku. Virus se podařilo prokázat u potraceného plodu skotu. U dospělých zvířat v chovu se současně objevila horečka a několikadenní pokles produkce mléka.
Státní veterinární správa začala od října 2026 povinně vyšetřovat potracené plody, mrtvě narozená telata a telata s vrozenými vývojovými vadami. Nákaza však podle současných pravidel nepatří mezi takzvané nebezpečné nákazy a její potvrzení automaticky nevede k uzavření hospodářství nebo utracení celého chovu (viz svs.gov.cz).
U skotu může infekce vyvolat horečku, průjem, nechutenství a výrazné snížení dojivosti. Větší obavy vzbuzuje nákaza během březosti. Virus se může přenést z matky na plod a přispět k potratu, narození neživotaschopného mláděte nebo vzniku vrozených vad. Neurologické problémy byly zaznamenány také u několika koní (viz woah.org).
Nepřenášejí jej komáři, ale drobní tiplíci
Hlavními přenašeči jsou zřejmě tiplíci rodu Culicoides. Jde o velmi drobný bodavý hmyz, který může při sání krve přenášet virus mezi zvířaty. Nejaktivnější bývá od jara do podzimu, přičemž jeho množství zpravidla vrcholí během léta a na začátku podzimu.
Významný přímý přenos z jednoho zvířete na druhé dosud prokázán nebyl. Výjimkou je přenos z březí samice na plod. Stejným způsobem – tedy po bodnutí infikovaným tiplíkem – se podle dosavadního vyšetřování pravděpodobně nakazil také francouzský pacient (viz who.int).
První nakažený člověk zemřel
Francouzské úřady oznámily první doloženou infekci člověka 22. října 2026. Pacient se léčil s vážným onemocněním a po transplantaci krvetvorných buněk měl hluboce oslabenou imunitu. Virus byl nalezen v několika biologických vzorcích a pacient trpěl závažnými neurologickými komplikacemi. Na začátku října zemřel.
Podle francouzského ministerstva zdravotnictví jeho postižení mozku s infekcí velmi pravděpodobně souviselo. Vyšetřování však stále pokračuje a evropské úřady zůstávají při hodnocení přesné úlohy viru opatrné. Není proto přesné tvrdit, že se v Evropě objevil nový virus, který běžně zabíjí lidi. Šlo o jediného pacienta s mimořádně oslabenou obranyschopností a zároveň o první známou lidskou infekci za několik desetiletí sledování viru (viz sante.gouv.fr).
Může se Shamonda šířit mezi lidmi?
Nic takového zatím nebylo zaznamenáno. Francouzští epidemiologové nenašli důkaz přenosu z člověka na člověka a podle dostupných informací virus nepředstavuje rozpoznané zdravotní riziko pro běžnou populaci. Nejsou známé ani další lidské případy mezi lidmi, kteří žili ve stejné oblasti nebo přicházeli do kontaktu s nemocným pacientem.
Rovněž neexistuje důkaz, že by se člověk mohl nakazit konzumací masa, mléka nebo mléčných výrobků. Shamonda je v tuto chvíli především problémem veterinárním, nikoliv potravinovým (viz gencat.cat).
Proč jej přesto odborníci pozorně sledují?
Virus se během jediné sezony rozšířil mezi hospodářskými zvířaty ve velké části Evropy a poprvé překonal dosud známou hranici mezi zvířaty a člověkem. Stále navíc není jasné, jak přesně byl na kontinent zavlečen, které druhy tiplíků jej dokážou přenášet a jaké mohou být dlouhodobé dopady na březí zvířata.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí proto situaci sleduje společně s veterinárními, zdravotnickými a entomologickými institucemi. K 27. říjnu 2026 však evidovalo pouze jedinou infekci člověka a neoznačilo virus za hrozbu pro veřejnost (viz ecdc.europa.eu).
Objevení viru Shamonda v Česku tedy není důvodem k panice ani k vyřazování živočišných potravin. Je ale důležitým signálem pro veterináře a chovatele. Ukazuje, jak rychle se mohou infekce přenášené drobným hmyzem objevit v oblastech, kde s nimi ještě před několika měsíci nikdo nepočítal.
