Od dnešního dne mohou školáci navštívit Pražský hrad a podívat se na korunovační klenoty. I zítřejší den bude otevřen pouze pro školní exkurze a následně od čtvrtka pak může na hrad zavítat veřejnost, a to až do 29. září. Jak uvedla ČTK, minulý rok vidělo klenoty přes 46 000 návštěvníků. Letošní výstava má název Poklad v temnotě a má být zároveň i připomínkou, že letos uplynulo 80 let od konce druhé světové války.
Pokud se i vy chystáte podívat na královské klenoty, pak se připravte na dlouhé fronty do Vladislavského sálu. Otevřeno bude vždy od 9 do 17 hodin a není možné si vstupenky zakoupit dopředu. Vstup je totiž zdarma. „Lidé se při návštěvě Vladislavského sálu seznámí například s takřka detektivním příběhem o přísně utajovaném převozu vzácného nákladu, tedy královských insignií, na Slovensko v roce 1938 i jeho urychleném návratu zpět do Prahy,“ uvedla kurátorka výstavy a vedoucí Archivu Kanceláře prezidenta republiky Lucie Večerníková.
Podle Pražského hradu jsou koruna, žezlo a jablko trvale uloženy v Korunní komoře v chrámu sv. Víta a roucho je uchováno ve speciálním depozitáři ve Sbírkách Pražského hradu, který je klimatizován. Místa, kde jsou tyto vzácné klenoty uloženy, jsou opravdu dobře chráněna. Dveře i pancéřová skříň, kde jsou artefakty uloženy, mají sedm zámků a klíče k nim má předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, Metropolitní kapitula u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.
Kde se vzala tato tradice s odemykáním sedmi klíčů? V roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádosti a zaslal české klenoty z Vídně do Prahy. Ty byly následně uloženy v Korunním archivu za Svatováclavskou kaplí, za železnými dveřmi. Ty měly pět zámků a další dva měla speciální skříň. I když se mezitím místo uložení i ochrana klenotů změnily, tradice sedmi klíčů již zůstala.
Vystavené klenoty
Svatováclavská koruna je vyrobena ze zlata a zdobena drahými kameny a perlami. Z vystavovaných věcí je nejstarší. Váží necelého dva a půl kilogramu a vyrobit ji nechal Karel IV. pro svoji korunovaci v roce 1347. Následně ji pak daroval sv. Václavovi a ustanovil ji jako státní korunu, která bude sloužit pro další nástupce trůnu. Postupně se však koruna upravovala a nadále zdobila drahými kameny, až došla do současné podoby.
Královské jablko je taktéž vyrobeno ze zlata, ačkoliv nižší ryzosti než koruna (18 karátů). Skládá se ze dvou polokoulí, které jsou spojeny ozdobným prstencem. Kromě drahých kamenů a perel jsou zde i malé postavičky sfing, které tvoří podnož kříže.
Královské žezlo je taktéž z 18karátového zlata a váží 1 013 gramů. Je vyzdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a šedesáti dvěma perlami. Nejedná se o jeden kus, ale o několik dílů spojených prstenci.
Korunovační plášť je vyroben z hedvábné tkaniny, která se nazývá zlatohlav. Plášť je bez rukávů a vzadu je prodloužený do vlečky a celkově je dlouhý 236 cm. Jeho celý obvod pak tvoří hermelín, což je zimní kožešina hranostaje, která je velmi vzácná. Toto roucho bylo naposledy použito při korunovaci Ferdinanda V., který se stal českým králem v roce 1836. Od té doby je plášť pouze vystavován.
