Je to obecně známý fakt. Zatímco robotická řešení předčí člověka v přesnosti nebo v síle, jakmile dojde na jemnost, tak už technika tak přesvědčivě nepůsobí. Představte si třeba pro člověka tak jednoduchý problém, jako je uchopení vajíčka, aby tuto manipulaci přežilo.
Přesně toho jsou si vědomi i vědci na MIT. Proto pracují na nové kategorii robotů pojmenované jako „soft robots“. Jejich hlavní předností mají být rozšířené smysly. Takový robot musí nejen poznat, čeho se dotýká, ale také, jaká je poloha jeho prstů v prostoru.
Výsledkem jejich snažení jsou dva odlišné přístupy se stejným cílem. První připomíná nafukovací balónek nazvaný „Magic Ball“, který umí uchopit celou řadu objektů. Unikátní není ani tak jeho konstrukce připomínající masožravou rostlinu, jako spíše hmatové senzory. Ty umožňují na základě předchozích zkušeností identifikovat předměty, a přenášet tak i křehké věci.
Druhý robot nazvaný GelFlex připomíná standardní robotickou paži a sází na jiný přístup. V jeho prstech jsou kamery, které pozorují jejich deformaci během dotýkání se předmětu. Jedna se snaží určit tvrdost materiálu, druhá velikost a tvar objektu.
