Když se řekne chytré brýle, vedle jiného mnohé napadnou i obavy o jejich soukromí. Zatímco telefon nebo kameru musíte při nahrávání držet určitým způsobem, v případě chytrých brýlí to neplatí. O tom se přesvědčilo těch pár majitelů Google Glass už více jak před dekádou, kdy některé podniky zakazoval vstup s tímto kouskem nositelné elektroniky a dokonce byly popsány i barové rvačky, které vznikly kvůli tomu, že měl někdo podezření, že je tajně natáčen.
A s příchodem umělé inteligence se situace ještě více komplikuje. Pořízené záznamy okamžitě míří skrze připojený smartphone do cloudu, kde už nad nimi nemáme kontrolu. A všichni ti, kteří nosili a nosí chytré brýle nějakým způsobem propojené s Metou, teď zažívají vlnu úzkosti.
Podle vyšetřování švédských médií Svenska Dagbladet (svd.se) a Göteborgs-Posten by chytré brýle Meta vybavené umělou inteligencí mohly odesílat citlivé záběry lidským recenzentům v keňském Nairobi. Zpráva, která byla zveřejněna minulý týden, tvrdí, že dodavatelé společnosti Meta v Keni viděli videa pořízená pomocí chytrých brýlí, která zachycují „návštěvy toalety, sex a jiné intimní okamžiky“.
V reakci na novinové články dokonce byla podána alespoň jedna navrhovaná skupinová žaloba, která Meta obviňuje z porušení zákonů o klamavé reklamě a ochraně soukromí. Případný soudní spor se tak povede hlavně o to, co Meta slibovala a nesplnila. Tím, že Meta tvrdila, že brýle byly navrženy k ochraně soukromí, převzala povinnost zveřejnit podstatné skutečnosti, které by ovlivnily rozhodnutí rozumného spotřebitele o koupi produktu. Místo toho Meta skrývala alarmující skutečnost: že použití funkcí umělé inteligence vede k tomu, že cizí osoba na druhém konci světa sleduje nejintimnější okamžiky života člověka.
Když keňský trenér AI sleduje vaše soukromí
A jaký měla Meta důvod, když řadu záběrů, mnoho z nich velice citlivé povahy zpřístupnila lidem na druhém konci planety? Dodavatelé se sídlem v Nairobi, s nimiž hovořil deník Svenska Dagbladet, jsou anotátoři umělé inteligence, což znamená, že označují obrázky, texty nebo zvukové záznamy s cílem pomoci systémům umělé inteligence porozumět datům, na kterých se učí. „Vidíme všechno – od obývacích pokojů po nahá těla,“ říká jeden z pracovníků podle deníku.
Bývalý zaměstnanec společnosti Meta údajně sdělil deníku Svenska Dagbladet, že tváře v anotovaných datech jsou automaticky rozmazány, ale pracovníci v Keni tvrdí, že to „nefunguje vždy tak, jak má“, a některé tváře jsou stále viditelné. Další osoba údajně sdělila deníku, že v záznamech, které kontrolují, jsou někdy vidět i bankovní karty s kompletními čísly, hesla a další citlivé údaje.
