Když zrovna není o čem psát, historie je vítaným zdrojem inspirace. Kalendáře šéfredaktorů se tak plní nejrůznějšími výročími, od představení prvních Windows přes úmrtí Steva Jobse až po velké historické události. Protože jsou témata týkající se politické situace v Číně stále aktuální, rozhodla se nejrůznější média pokrýt i výročí událostí na náměstí Nebeského klidu, i když se nejedná o kulaté jubileum. Zatímco novináři používající Google nebo Seznam našli požadované informace hned, ti se slabostí pro Microsoft a jeho Bing měli ten den neobvyklý problém, o kterém informoval vice.com. Při zcela jasných dotazech, které by měly vést k ikonické fotografii muže zastavujícího kolonu tanků, nabízely výsledky vyhledávání všechno možné kromě kýženého snímku.
Jako by nestačilo, o jak citlivé téma jde, Microsoft paradoxně přilil oleje do ohně vyjádřením, že šlo o nedopatření, pouhou „lidskou chybu“, kterou okamžitě napraví, což se také stalo. Na jednu stranu to působí uvěřitelně. Každý, kdo zná korporátní realitu dnešních dní, si dokáže představit, jak příslušný pokyn putuje několika úrovněmi managementu, pak přes několik outsourcovaných firem a na jeho konci je bídně placený student z Indie, co netuší, co, proč a pro koho dělá. Na druhou stranu by člověk rád žil v romantické představě, že mu výsledky vyhledávání předkládá nějaký tuze chytrý algoritmus systémem „padni komu padni“. Nějaký lidský element, který vybírá, co (ne)máte vidět se pak zdá být jako zcela zbytečný, ne-li doslova škodlivý.
Téma západních vyhledávačů na čínském trhu je ostatně kapitola sama pro sebe. Vždy se proti němu zdvihne vlna nevole, ani ne tak ze soucitu s tamními uživateli, ale spíše ze strachu, že by mohla internetovým gigantům taková cenzura zachutnat. Proto není od věci si zmiňovaný článek na Wikipedii vytisknout a schovat někam hluboko do knihovničky. Jen pro případ, že byste ho v budoucnu nemohli dohledat on-line.
