Levitující dvouocasé kočky, hektické šermování rukou a hlavní záporák ukrytý za japonskou maskou Hannya. Takové byly mé první pocity při pohledu na trailer Ghostwire: Tokyo. Přestože jsem byl zpočátku na rozpacích, jestli tento titul osloví i mně, v mnoha ohledech mě novinka překvapila, více však na řádcích níže.
Rukopis tvůrců The Evil Within lze zpozorovat hned v úvodních minutách hry, kdy se procházíte nemocnicí, přesto je jasné, že Ghostwire: Tokyo je žánrem i herním stylem diametrálně odlišný. Pohled z první osoby se skvěle hodí k prohlídce Tokia (navštívíte také podzemí) a vybízí k prozkoumávání všech skrytých zákoutí, kde na vás může čekat souboj, ale také odměna v podobě herní měny nebo třeba speciální sošky, k níž se hlavní postava pomodlí, a zvýší se tak maximální zdraví apod. Hlavní zápletku prozradili samotní tvůrci, tudíž není žádným tajemstvím, že hrajete za postavu Akity, mladého studenta, kterého na pokraji smrti vrátila k životu tajemná entita KK. Vašim úkolem je pak najít sestru a zároveň zastavit tajuplného záporáka s maskou, který se postaral o to, že po obyvatelích Tokia zbyly jen šaty.
Zpátky však k prozkoumávání, které je neskutečně zábavné. Během pochůzek můžete narazit například na na psa či kočku a pomocí schopností KK zjistit, na co myslí. Pokud u sebe zrovna máte psí konzervu či jiný pokrm vhodný pro psa, vyhrabe vám za odměnu přítulná shiba-inu za poklad.
Herní svět je velmi propracovaný a kromě interakce se psy a běžnými kočkami můžete narazit také na speciální „kouzelné“ kočky, tzv. Nekomata. Ty vám v obchodech ochotně prodají potraviny nebo třeba šípy do kouzelného luku, ale také vám mohou zadat zakázku na vyhledání ztracených předmětů. V průběhu hraní narazíte taky například za zvířata připomínající mývaly, která dokážou měnit podobu, a to i na neživé předměty. Pokud tak někde uvidíte truhlu s ocasem, víte, že se jedná právě o ně a můžete je odhalit.
Šermování rukama je větší zábava, než se zdá
Co se soubojů týče, doporučuji nedát na první dojem, neboť šermování rukama, které vypadá upřímně dost šíleně, je ve skutečnosti velmi zábavné. K dispozici máte několik živlů (voda, oheň a vzduch), které formujete do orbů či jiných tvarů, kterými následně zraňujete nepřátele. V menu najdete poměrně košatý strom vylepšování různých atributů, takže můžete zvyšovat sílu úderů, prodloužit moment, kdy se odhalí tzv. jádro nepřátel (které lze absorbovat), zrychlit plížení a mnoho dalších.
Nejefektivnější může být taktika měnit různé druhy útoků, případně využít i talismany, které mohou nepřátele na chvíli ohromit. Později se Akito naučí i speciální útok po zmáčknutí kombinace L3 a R3, který dokáže ochromit protivníky ve vaší blízkosti a zvýšit efektivitu vašich útoků.
Soubojový systém, jakkoliv šílený se může zdát, je opravdu zábavný a doprovází jej i vychytaná haptická odezva ovladače DualSense. Kromě různých druhů vibrací můžete počítat i s adaptivním triggery, které tak různě mění odpor. Jediné, co mě trochu mrzí, je nevyužití touchpadu ovladače DualSense během kreslení magických gest. Ta kreslíte pravou páčkou (R3), ale právě touchpad by mohl být lepší. Na druhou stranu není touchpad až tak velký, což by mohlo být při kreslení komplikovanějších vzorů tak trochu oříšek.
Hra jako stvořená pro milovníky Japonska
Kapitolou sama o sobě je pak množství japonských reálií, ať už ze světa gastronomie, mýtů či různých lidových pověr. Díky propracovanému systému posbíraných předmětů včetně podrobných popisků se tak můžete dozvědět spoustu zajímavostí a hra ve vás třeba probudí chuť Japonsko navštívit.
Po vizuální stránce můžete očekávat velmi pěkně stylizovanou hru, která bude vypadat dobře nejen v režimu Quality, ale i v Performance. K dispozici je dokonce celkem hned šest režimů zobrazení, včetně možnosti odemknout snímkovací frekvenci. Osobně jsem však po většinu času spoléhal právě na Performance. Velmi krátké jsou také nahrávací časy, ačkoliv například při přechodu z ulic Tokia do podzemí se objeví nahrávací obrazovka (naštěstí jen zhruba na 1 až 2 sekundy). Gameplay je pěkně propojený s in-game filmečky a během hraní vás doprovází často legrační komentáře postavy KK, což mi trochu připomnělo The Darkness.
Skvěle jsou zpracovaní i protivníci, kterých je celá řada a opět vychází z problémů současné společnosti, zejména japonské. Setkáte se tak například s protivníky v obleku s deštníkem, kteří mají být duchy osob, která se jednoduše řečeno upracovaly k smrti. Během hraní však narazíte třeba i na ducha školačky, která čelila extrémně vysokým nárokům na to mít co nejlepší známky, nebo ducha osoby, která žila celý život v přetvářce.
Zhodnocení
U titulu Ghostwire: Tokyo jsem upřímně neměl příliš velká očekávání. Ne však z toho důvodu, že bych nevěřil v kvality studia Tango Gameworks, ale spíše kvůli stylu soubojů, který mě z videí příliš nezaujal. Nakonec se ale ze hry vyklubala povedená zábava na spoustu hodin, která zaujme nejen originálními souboji, ale také povedeným příběhem, rozmanitostí postranních misí i spoustou aktivit, kterými se lze v Ghostwire: Tokyo zabavit. Must-have titulem je pak podle mě pro všechny, kteří se zajímají o japonskou kulturu, která je zde prezentována s velkým citem pro detail.
Foto: Tango Gameworks
