Jsou moderní přírodní katastrofy v Česku ničivější než ty, které zažívali naši předkové? Prestižní vědecký časopis Natural Hazards and Earth System Sciences publikoval unikátní mezioborovou studii vědců z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy (viz avcr.cz). Ta přináší klíčové zjištění: přestože meteorologických extrémů v posledních desetiletích přibývá, schopnost moderní vědy předpovídat nebezpečí dramaticky snížila bilanci lidských životů.
Vědecký tým se zaměřil na náhlé události od poloviny 19. století do současnosti, u nichž počasí prokazatelně – ať už přímo, nebo nepřímo při dopravních nehodách – způsobilo smrt nejméně 20 osob. „Takových tragédií bylo ve sledované historii celkem 13. Co se týče přírodních katastrof, jednoznačně největší počet obětí způsobily v šesti případech povodně, dvakrát zabíjel silný vítr, jednou blesky,“ shrnuje spoluautor studie, meteorolog Miloslav Müller.
13 největších katastrof v našich dějinách:
- Prosinec 1868 | Větrná bouře (orkán) – 27 obětí
Rychlý přechod studené fronty doprovázený extrémním tlakovým gradientem. Síla orkánu zabíjela lidi ve více než 20 obcích po celé zemi. Předzvěstí byl nezvykle teplý den (v Praze-Klementinu naměřili 14,5 °C). - Listopad 1868 | Železniční nehoda u Cerhovic – 31 obětí
Nepřímá oběť počasí. Rekordní přívaly sněhu (v Praze napadlo historických 52,6 mm srážek za den) zablokovaly trať. Do stojícího osobního vlaku s vojáky v závějích zezadu narazil nákladní vlak. - Květen 1872 | Přívalová povodeň v západních Čechách – 244 obětí
Vůbec nejtragičtější událost. Extrémní pásmo bouřek přineslo do Mladotic 237 mm srážek za pouhou hodinu a půl (čtyřměsíční úhrn). Voda bleskově zvedla Berounku a menší toky, katastrofu znásobilo protržení rybníků. - Květen 1889 | Janská přívalová povodeň na Přešticku – 57 obětí
Statické noční bouřky spláchly region a překvapily obyvatele ve spánku. V nejhůře zasažené obci Jíno dravá voda dosáhla výšky dvou metrů a zbořila řadu domů, v nichž lidé uvízli. - Září 1890 | Stoletá povodeň na Vltavě – 25 obětí
Třídenní intenzivní deště na již nasyceném území. Přímo v Praze se pod náporem rozbouřené řeky a utrženého pontonu zřítila část Karlova mostu. Většinu obětí tvořili armádní ženisté. - Červenec 1897 | Povodně a sesuvy v Krkonoších – 88 obětí
Extrémní srážky přes 300 mm za den na prudkých svazích spustily ničivé bahenní proudy (mury). V Dolním Maršově se zřítil dům, v němž zahynulo 17 svatebčanů. - Květen 1906 | Úder blesku v Koňákově (Těšínsko) – 20 obětí
Nejneobvyklejší tragédie studie. Celkem 13 lidí zemřelo přímo na hřbitově, když blesk zasáhl zvonici, kam se schovali před bouří. Dalších 7 lidí zabily blesky téhož dne v okolí na polích a v domech. - Červenec 1929 | Větrné bouře a tornáda – 32 obětí
Ničivý pás bouří doprovázený krupobitím a několika tornády postupoval podél studené fronty z jihozápadu na severovýchod Čech. - Únor 1945 | Letecká havárie v Krkonoších – 24 obětí
Přetížené německé vojenské letadlo Junkers s raněnými letělo kvůli frontě oklikou přes české území. V husté mlze a kvůli navigační chybě narazilo do svahu Sluneční jámy v nadmořské výšce 1360 m n. m. - Listopad 1960 | Železniční nehoda u Stéblové – 118 obětí
Největší vlakové neštěstí v české historii. V extrémně husté mlze selhala vizuální komunikace a osobní vlak odjel bez povolení. Strojvedoucí protijedoucích vlaků se uviděli až na 80 metrů a čelně se srazili. - Červen 1970 | Přívalová povodeň v Šardicích – 35 obětí
Přívalové deště na jihovýchodní Moravě vytvořily u lignitového dolu Dukla obří jezero. To se protrhlo a bleskově zaplavilo 32 kilometrů podzemních chodeb, v nichž utonulo 34 horníků. - Říjen 1975 | Letecká havárie v Praze-Suchdole – 80 obětí
Letadlo s českými turisty z Jugoslávie přistávalo do mimořádně silné radiační inverze a husté mlhy (v Libuši bylo 0 °C, o 600 m výše 14 °C). Piloti klesli příliš nízko a narazili do chatové osady nad Vltavou. - Červenec 1997 | Povodně na Moravě a ve Slezsku – 61 obětí
Ničivé čtyřdenní srážky způsobené středomořskou cyklonou (trasa Vb), která uvízla nad naším územím. Zasaženy byly zejména Jeseníky a Beskydy, symbolem tragédie se stala obec Troubky.
Memento pro budoucnost: Zachrání nás technologie?
Z výzkumu vyplývá jedno zásadní pozitivum: od roku 2000 se v České republice nestala žádná meteorologická událost, která by hranici 20 obětí překročila. Ukazuje se, že investice do moderních radarů, meteorologických modelů a integrovaného záchranného systému mají zcela klíčový význam pro ochranu lidských životů.
Vědci však také důrazně varují před usnutím na vavřínech. Klimatická změna s sebou totiž přináší dynamičtější a méně předvídatelné jevy. Největším rizikem pro současnost tak zůstávají lokální přívalové povodně. Ty vznikají tak náhle a s takovou intenzitou, že časové okno pro varování obyvatelstva se smršťuje na minimum, což může účinnost sebedokonalejších systémů drasticky snížit.
