Vypršení smlouvy New Strategic Arms Reduction Treaty (New START), která od roku 2010 omezovala jaderné arzenály Spojených států a Ruska, představuje zásadní zlom v otázce globální bezpečnosti. Poprvé po více než padesáti letech je svět bez závazných limitů na dvě největší jaderné mocnosti, které dohromady drží přibližně 90 % všech jaderných zbraní. Smlouva přitom skončila bez náhrady a bez dohody o prodloužení. Mechanismus, který po dekády tlumil riziko nekontrolované jaderné eskalace, zmizel. Výsledkem jsou obavy z nových závodů ve zbrojení – a také citelná změna atmosféry v Evropě.
Evropské státy dnes řeší dvojí nejistotu. Na jedné straně pokračující ruskou agresi proti Ukrajině, na straně druhé otázku, nakolik se lze dlouhodobě spoléhat na Spojené státy jako hlavního bezpečnostního garanta, dvojnásob pak po zvolení Donalda Trumpa. Právě politika administrativy současného prezidenta Spojených států amerických – od obchodních sporů s Evropou přes úvahy o omezení americké vojenské přítomnosti až po vstřícnější tón vůči Rusku – vedla část evropských politických elit k závěru, že transatlantická vazba už nemusí být samozřejmostí. A právě v tomto kontextu se znovu objevuje debata o evropské strategické autonomii a o takzvaném evropském jaderném deštníku.
Jak upozornil chosun.com, velkou pozornost vyvolala slova německého kancléře Friedricha Merze, který v Bundestagu připustil diskuzi o společném evropském jaderném deštníku. Pro Německo, poznamenané historickou zkušeností druhé světové války, jde o mimořádně citlivé téma. Země je totiž vázána jak Smlouvou o nešíření jaderných zbraní, tak dohodou „4+2“ z roku 1990, která Berlínu výslovně zakazuje vlastnit jaderné zbraně. Merz proto zdůraznil, že Německo neusiluje o vlastní jaderný arzenál, nicméně bezpečnostní experti upozorňují, že i bez formálního vlastnictví může země systematicky posilovat takzvaný jaderný potenciál – tedy schopnosti, které by v krajní situaci umožnily rychlý posun k jadernému odstrašení.
Výrazný posun je patrný také ve Švédsku, které se dlouhodobě profilovalo jako neutrální země. Premiér Ulf Kristersson potvrdil, že Stockholm vede konzultace s Francií a Velkou Británií o jaderných schopnostech. Podle něj platí, že pokud autoritářské státy disponují jadernými zbraněmi, demokratické země by neměly zůstat zcela bez odpovědi. Ještě otevřeněji pak mluví Polsko. Premiér Donald Tusk označil samotné konvenční zbraně za nedostatečné a vyzval k debatě o jaderném sdílení, především ve spolupráci s Francií. Pro Varšavu, ležící na východním křídle NATO, má otázka odstrašení zcela konkrétní bezpečnostní rozměr.
Základ případného evropského jaderného deštníku by tvořily jediné dvě jaderné mocnosti kontinentální Evropy – Francie a Velká Británie. Paříž disponuje zhruba 290 jadernými hlavicemi, Londýn přibližně 220. Obě země už zahájily užší spolupráci. Přijaly takzvanou Northwoodskou deklaraci o koordinaci jaderného odstrašení a vytvořily společnou pracovní skupinu složenou z vojenských a diplomatických představitelů. Francie navíc poprvé přizvala britské zástupce ke svému strategickému jadernému cvičení Poker. Prezident Emmanuel Macron má dokonce v nejbližší době představit svou představu evropského jaderného deštníku.
