Co je to teorie mrtvého internetu a proč bychom se jí měli bát?

Co je to teorie mrtvého internetu a proč bychom se jí měli bát?
Fotografie: Cookie the Pom, unsplash.com
  • Takzvaná teorie mrtvého internetu se stává realitou, jelikož automatizovaný provoz botů už tvoří 53 procent veškeré online aktivity
  • S rostoucím využíváním chatbotů vznikají uzavřené digitální smyčky bez lidského zásahu, například ve školství, při náboru zaměstnanců nebo na speciálních sociálních sítích pro AI
  • To vytváří živnou půdu pro šíření dezinformací a další problémy

Když se řekne mrtvý internet, možná si představíte nefunkční spojení, které vás odřízne od řady vymožeností moderní civilizace. Tak robustní systém, který byl ostatně navržen pro jadernou válku, ale lidstvo nejspíše přežije, ale hrozí mu jiný problém. Máte při procházení sociálních sítí nebo chatování se zákaznickou podporou stále častěji pocit, že se z online prostoru vytrácí lidskost? Nejste sami. Takzvaná teorie mrtvého internetu (Dead Internet Theory), která tvrdí, že digitální svět ovládli boti a obsah generovaný umělou inteligencí, přestává být jen okrajovou konspirací a potvrzují ji i tvrdá data. Podle zprávy kyberbezpečnostní společnosti Thales (imperva.com) z roku 2026 tvoří automatizovaný provoz už 53 procent veškeré internetové aktivity, což je nárůst oproti předchozím 51 procentům.

Od konspirace k uzavřeným smyčkám chatbotů

Myšlenka, že internet „zemřel“ kolem roku 2016 s nástupem algoritmů a generativního obsahu, se zrodila koncem minulé dekády na diskusních fórech. S raketovým rozvojem AI nabrala teorie zcela reálné obrysy. V březnu dokonce společnost Meta koupila síť Moltbook, kde spolu komunikují výhradně AI chatboti, kteří na ní mimo jiné diskutují o lidech.

Podle průzkumu Pew Research (pewresearch.org) používá chatboty už téměř polovina Američanů (49 procent oproti 33 procentům v roce 2024) a čtvrtina po nich sahá denně. Vznikají tak bizarní uzavřené smyčky bez lidského zásahu: studenti píší eseje pomocí AI a učitelé je pomocí AI známkují. Uchazeči o práci si nechávají generovat životopisy a motivační dopisy, které následně hodnotí automatizované náborové systémy.

Hrozba dezinformací

Nejde přitom jen o zvláštní pocit z generických příspěvků na síti LinkedIn nebo umělých plakátů v kavárně. Boti ve velkém šíří volební dezinformace a deepfakes, před nimiž varují i vládní úřady, zatímco legislativa zatím nestíhá reagovat. Není divu, že 40 procent Američanů očekává, že umělá inteligence bude mít v příštích dvaceti letech na společnost negativní dopad.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze